Labyrint je prastarým symbolem, se kterým se můžeme setkat snad ve všech kulturách. Role labyrintů spočívala především v hledání životní cesty a identity člověka.
Labyrinty jsou symbolem proměny, lidské cesty, na jejímž počátku zaznívá povzbuzení: „Důvěřuj, že nalezneš cestu.“ Labyrinty tedy symbolicky vyjadřují životní cestu, na které člověk díky nejrůznějším oklikám, krizím a pochybnostem nakonec dojde ke svému středu. Jde tedy o významný úkol nás všech: poznání sebe sama a svého místa v řádu světa.
Odkaz labyrintů je stále aktuální, jak v přeneseném smyslu slova v psychologii a v duchovní oblasti,tak je můžeme najít jako konkrétně ztvárněné v chrámech parcích či objektech.
Na rozdíl od bludiště, kde je na výběr několik cest, a křižovatky svádí poutníka do slepých uliček, vede labyrintem do středu a zase ven s různými oklikami pouze jedna cesta. V labyrintu se tedy nebloudí .
Tyto motivy mají bezprostřední vazbu ke světu odvrácené stránky naší psychické reality (ať už ji nazveme nevědomím, podvědomím nebo ještě nějak jinak). S tím pak souvisí i fakt, že vnitřní proměna člověka je v mnoha náboženstvích vykládána jako průchod labyrintem, který musí každý člověk absolvovat bez cizí pomoci .V některých kulturách byly dokonce labyrinty používány při iniciačních obřadech.Typické na cestě labyrintu je, že člověk se nejprve středu přiblíží a může mít přitom pocit, že je již velmi blízko cíli,poté se však cesta začne středu opět vzdalovat, aby člověk teprve pak ke svému středu (svému vnitřnímu já ) došel. Jak typické pro náš vývoj.
Labyrinty znali už starověcí Egypťané, ale existovaly zřejmě mnohem dříve. Nejvíce se asi proslavil krétský opředený legendami o Minotaurovi.
V hinduismu je labyrint symbolem ochrany středu, a také buddhismus pokládá labyrint za ochranný prostor. Symbol labyrintu najdeme i u předků jihoamerických indiánů kmene Hopi, kteří nazývali labyrint Matkou zemí. Na Tichomořských ostrovech, například na Tahiti, jsou dodnes lodi zdobeny symbolem labyrintu na ochranu proti nepříznivému počasí a bouřím na moři.
Také skandinávští rybáři kdysi procházeli kamenným bludištěm v naději, že si podrobí počasí, zajistí dobrý úlovek a klidnou plavbu. Kresby labyrintů se používaly v řadě oblastí jako ochrana proti zlým duchům nebo i vlkům.
Ve středověké symbolice byl průchod labyrintem analogií křížové cesty a měl očistný význam. Proto existuje určitý vztah mezi labyrinty a symbolikou gotických katedrál. Cesta ke středu symbolizovala cestu ke spáse duše. Zřejmě nejstarší kostelní labyrint je v bazilice v Orléansville v Alžírsku, nyní v Alžírské katedrále, který pochází z roku 324.
Koncem minulého století obliba bludišť alabyrintů vrcholila. Vznikaly četná bludiště v kukuřičných polích, zejména v Anglii a v USA. Kukuřičná pole jsou k založení bludišť velmi vhodná, protože rostlina dorůstá takové výšky, že i dospělí se do změti chodeb zcela ponoří a poté ztratí orientaci. Navíc každým rokem se vytváří objekty zcela nové, jehož taje návštěvníci neznají, a proto je opět atraktivní.
Nejslavnějším současným světovým tvůrcem bludišť je Adrian Fisher. Navrhl už přes dvě stovky bludišť a labyrintů ve dvou desítkách zemí. Jeho labyrinty navštívilo už přes dvacet milionů lidí.Každý něčím překvapí, je netypický,něčím nový. Jeho první větší zakázkou byl kostelní labyrint s četnými křesťanskými symboly v britském Greays' Court. Následovaly bludiště z křovin,cihel, v trávnících, bludiště vodní, zrcadlová i překážková. Například v mořském parku v Jersey vytvořil největší vodní labyrint na světě.
U nás najdete labyrint na zámku Loučni. U úvodního panelu nastudujete rozdíl mezi labyrintem a bludištěm. Princip labyrintu rychle pochopíte, některé labyrinty jsou vyznačeny třeba spirálou světlého písku zapuštěnou do trávníku nebo řetízkem bílých valounů stočeným do černé půdy.
Jeden labyrint je také přímo na nádvoří zámku. Jeho uličky tvoří mozaika v dlažbě, kterou za tmy vystřídají bodová světla. Ačkoliv se labyrinty a bludiště zvenku nezdají příliš velké, uličky jsou důmyslně zatočené tak, že jejich poctivé procházení vždy trvá několik minut.
Labyrintárium v zámeckém parku, který nechal roku 1831 Karel Anselm Thurn-Taxis přebudovat na přírodně krajinářský anglický park, je zpřístupněno od 7. 7. 2007. Soubor labyrintů a bludišť pro zámek Loučeň projektoval právě Adrian Fischer,světoznámý tvůrce více než pěti set labyrintů po celém světě.
S labyrinty se můžete setkat v mém obchůdku zde na Flér. Jedná se o labyrinty keramické v menším i větším provedení, které mohou být praktickou pomůckou při meditaci, tréninku koncentrace pozornosti, nebo je použijete „jen“ jako dekoraci interiéru.Použití je jednoduché, kloužete prstem po cestě labyrintu , která vás vede dovnitř a zase ven – což zabezpečuje hladký povrch taveného skla na keramické hlíně.
Nepozornost a případně netrpělivost je častým projevem hyperaktivních dětí . Proto může být labyrint úžasnou pomůckou právě pro děti, k tréninku jejich pozornosti a trpělivosti.
