Přejeme si jen to nejlepší ,hlavně šťastné a veselé.Až na pár vzácných výjimek snad i tam,kde se to,mírně řečeno nehodí.Ale což,vždyť je to jen jednou do roka.

Po první vlně přání ať už od srdce,či veršovánek posbíraných ze všech koutů internetu,přichází další nápor.Silvestr a Nový rok.Někdo to vyřeší už připsáním na přání první…veslé a do Nového roku přeji.Pohlednice pomalu mizí z módy,už je to záležitost víceméně střední a starší generace.Nicméně pokud má babička odrostlejší vnouče,pošle sms třeba druhé babičce v rodině.A ta nad tím textem jen valí oči.O rádoby vtipných gratulacích v papírovém vydání nemluvě.A pak zas já ,naštěstí jen s telefonem na uchu ,slyším od své mámy asi toto : „ Víš že mi přišla gratulace k sedmdesátinám s obrázkem nahého chlapa a po otevření na mně vykoukl jeho nadměrný úd a k tomu melodie z písničky Lásko,mně ubývá sil ?“ A teď babo raď.Dávno jsem pochopila,že tyto dva světy se nemají šanci navzájem pochopit.Máti mého muže si ,a samozřejmě má pravdu,myslí,že všichni jsou naladěni na stejnou vlnu jako její dvě sestry.Tudíž snesou drsnější humor i všichni ostatní.Bohužel moji rodiče ,ač stejně staří,to ani za těch 25 let nepochopili a jsem si jistá,že to tak zůstane navždy.Ale něco se mi přeci jen povedlo.Už se rodiče nediví,proč na pohlednici je podepsáno ,stejným rukopisem,asi deset lidí,když oni z nich znají jen dva.Vyvětlila jsem jim,že je všechny viděli na naší svatbě .Jediné štěstí je,že pohlednice mají malý prostor pro text,ta svatba byla docela velká.

Za pár týdnů obchodníci uděří s velikonoční přípravou.Opíšeme adresy,leckteří se podívají kdo jim poslal přání k vánocům.,, Ano,těm napíšu taky.Tenhle si nevzpomněl,takže nic nebude“.Napíšeme více či méně vhodný text …a půl roku bude klid.