Mezi mrkví na záhoně

tancovali čtyři koně.

Byli bílí, jako víly,

na chviku se zastavili,

vydechli a zase znovu

tančí při měsíci v novu.

Koukám z okna na ten tanec

a za plotem stojí kanec.

Zírá na ty kobylky:

Ty snad přišly ze Spilky.

Jeden koník nohu zvedá,

druhý - to je neposeda,

vrtí se jak tanečnice,

když ji bolí pobřišnice.

Třetí k petrželi hopsá,

čtvrtý cválá k boudě pro psa.

Pes prožene pěkně kňoura.

Čtyřka koní na něj mžourá.

A já za tím oknem civím,

co se děje, jen se divím.

Aha, vždyť já vlastně spím.

Raději se probudím.