V prvním technologickém blogu jsme vám představily ovčí vlnu jako hlavní předmět našeho zájmu. Blog o ní naleznete zde. V dalším přišla na řadu další živočišná vlákna a tento blog je zde.

Vlákna rostlinného původu

V rostlinné říši existuje mnoho rostlin, které se dají v textilních technikách využít, ať jsou to již vlákna z lodyh, semen, plodů, listů nebo i dřevnatých částí. Zatímco živočišná vlákna hřejí a izolují, rostlinná vlákna jako len, konopí a ramie jsou vzdušné a chladí.


Len
Vlákno se získává ze stonku lnu setého, /linum usitatissimum/  prastaré textilní rostliny, používané již 7 tisíc let před naším letopočtem. Je dlouhé 60-80 cm, má plavou barvu, dobře se bělí, hůře se barví. Vlákno má 5 vrstev, druhá pod kůrou je lýko, z něhož se získávají vlákna. Hrubší svrchní vlákna označovaná jako koudel se používají na výrobu hrubších přízí a provazů, kůra stonku je odpad, pazdeří.

Z rostliny se získává, přesně jako ve filmu o Krtečkovi, máčením, lámáním a česáním. Máčením se stonky lnu zbaví lněného klihu, potom se stonky lámou na dřevěné trdlici, čímž se uvolní dřevnaté zbytky stonku, uvolněné zbytky stonku se odstraní třepačkou, poslední dřevité zbytky se z vlákna vyčešou vochlí.

Čistý a bělený len je pevnější než bavlna nebo vlna a příjemně chladí, tkanina je pružná a pevná.

Kopřiva dvoudomá
Vlákno z kopřivy /Urtica dioica/ není v současnosti běžným textilním vláknem, před sto lety se však používalo poměrně často. V současnosti se v Evropě snaží kopřivu rehabilitovat a najít optimální druh rostliny pro textilní průmysl, protože kopřivové vlákno má vynikající vlastnosti - vlákna jsou jemná, téměř bílá, dobře sají vodu a snadno se barví. Při zpracování je nutné odstranit pazdeří, jinak je tkanina je hrubá a kouše.

Ramie bělostná
Podobně jako evropská kopřiva se využívá čínský druh kopřivy /Boehmeria nivea/, která poskytuje vlákno známé pod označením ramie. Stejně jako naše kopřiva jsou vlákna ramie jemná a světlá, dobře sají vodu a snadno se barví, navíc kvalitní pevné vlákno je dlouhé až 3 metry, takže se musí zkracovat. Používá se pro předení, tkaní ale i k výrobě papíru.

Bavlna
Bavlna /Gossypium/ je nejrozšířenější z přírodních materiálů pro výrobu přízí, získává se z plodů keře bavlníku, existuje jich více druhů, od rostlinného až po stromový. Semena jsou opatřená chmýřím, které při jejich dozrání a puknutí tobolky vytváří charakteristický chomáč. Bavlna se prodává v řadě přírodních odstínů od bílé až po rezavě načervenalou a také v různé kvalitě. Její předení vyžaduje více cviku, protože vlákno není pružné a navíc je hodně krátké, proto se pro ruční předení často míchá s jinými materiály.

Bavlna dobře saje vodu a hřeje.

Konopí seté
Konopí /Cannabis sativa/ je vzdušné, chladí, vlákno je až 5 metrů dlouhé, pružné a odolné proti hnilobě, proto je vhodné například na koberce.

Kapok
Vlákno kapoku /Ceiba pentandra/ je velmi jemné, proto je nutné ho spřádat s bavlnou nebo jinými vlákny, aby se zvětšila jeho pevnost.

Ananasovník
Ananasovník chocholatý /Ananas comosus/ poskytuje kvalitní vlákna, často používaná ve směsi s jinými, vyrábí se z něho příze na šití a tkají látky

Další rostlinná vlákna
Mezi méně obvyklá častá rostlinná vlákna patří bambus, banánovník textilní /Musa textilia/ známý také jako abaka, juta, která se používá na hrubší tkaniny a provazy, kokosové vlákno, sisál, rákosí, kukuřice, traviny, bambus, sláma, lýko, agáve, halfa, yucca.

Syntetická vlákna
Uměle vytvořená vlákna pocházejí také z rostlinných tak živočišných zdrojů. Sem patří mléčný protein, vlákno uměle vyrobené z mléka. Z řady dalších rostlin nebo přímo z buněk dřeva (celulózy) pocházejí vlákna, která se často prodávají pod různými obchodními názvy - soya silk, tencel, lyocell, rayon, mořské řasy, ingeo, viskóza. Podle zpracování mají tato vlákna různou tloušťku a lesk, obecně jsou velmi odolná, pevná a obvykle se dobře barví.

Uměle vytvořená vlákna pocházejí z kovů a nerostů a ropy. Pro předení se tato vlákna často míchají s přírodními materiály a dosahuje se tak efektu, kdy při barvení každá složka česance reaguje s barvou odlišně. Např. barva na živočišné vlákno obarví vlnu, ale syntetické nopky v přízi zůstanou v původních barvách. Takto míchané česance vytvářejí často velmi pěkné a zajímavé tvídové efekty.

Polyakryl/Akryl
Je to syntetické vlákno, které má texturu jako vlna, neplstí, nesráží se a snadno se pere. Snadno se žehlí, ale je citlivý na vysoké teploty.

Polyamid
Vlákno s vysokou odolností vůči trhání a odření, snadno tvarovatelné, je velmi trvanlivé a snadno vypratelné, není ale příliš odolné vůči vysokým teplotám.

Polyester
Oproti předchozím je odolný vůči vysokým teplotám, nemačká se a dobře se udržuje v čistotě.

Další umělá vlákna
Patří sem PE, PES, viskóza, umělé hedvábí, silon, kevlar.
Kovová vlákna
Jsou to drátky ze zlata, stříbra, mědi a dalších kovů.
Nerostná vlákna
Uvádím je jen pro úplnost, protože v textilních technikách využití nemají. Jde především o azbest, minerální vlákna, skleněná vlákna.

Pro blog Cechu rouna poskytla Hanka z Ateliéru Johanna