Motto:

„Odkaz letícího ptáka zní: není dobré stále stoupat, je dobré se snést.“ (62.hexagram, I-ťing)

Po dlouhé době sbírám odvahu a zapínám PC a s takřka posvátnou hrůzou se loguji na Fler.

Už od jara se mi totiž příliš nedaří, neboť jsem si na hrb naložila více, než zvládám. Nebo prostě nejsem tak odolná a výkonná jako tolik mých známých. Prostě to už nejde dál.

Na začátku se to zdálo jako dobrý plán: Po odchodu na MD a v průběhu rodičovské dovolené si vybudovat živnost, která, bude-li správně vedena, může v případě obtíží překlenout finančně obtížné období hledání zaměstnání (do Prahy se vracet nejspíš už nebudu), popřípadě se stát činností hlavní. Díky serveru Fler a jiným místům odbytu se tento plán začal uskutečňovat. Ne tak rychle a tak úspěšně, jak by si leckdo představoval, ale přesto byly výsledky prvního roku docela uspokojivé.

Uvědomovala jsem si téměř neustále, jaké mám stále velké rezervy v prostředcích na podporu prodeje, spoustu nápadů a že bych do toho mohla šlápnout daleko více...kdyby nebylo podivných kiksů a nepochopitelné laxnosti v mém jednání. Má to snad být znak toho, že jsem „citlivý bohém umělec“?

Při příchodu druhého dítěte na začátku roku 2011 se tato laxnost a chaotičnost vlivem zvýšené zátěže (přerušovaný spánek, nemožnost celkového odpočinku, nikam nevedoucí domácí otročina a absence alespoň tří hodin v kuse soustředěné a nerušené práce) začala prohlubovat a z agendy kolem prodeje jsem začala mít úzkostné stavy. Natolik úzkostné, že nejen komunikace se zákazníkem, ale i samotné vyřizování objednávek pro mě začalo být duševní zátěží takové, že to vyústilo až ve stavy, kdy jsem se bála zapnout PC a otevřít poštu, nebo jsem se jen tupě probírala internetovým balastem.

K tomu se přidaly i další různé obtíže a stavy úzkosti týkající se i dětí a běžného denního života a tak jsem po sérii značně zneklidňujících „epizod“ utekla do míst, kde jsem doufala v absolutní klid a možnost duševního zklidnění, leč nestalo se tak. Péče o děti v takřka provizorních podmínkách mě sice vyčerpaly ještě víc, zato jsem však dospěla k neradostnému rozhodnutí.

Po vzdání se možností živých prodejů na různých akcích, na dobu blíže neurčenou ukrývám nabídku zboží na serveru Fler.cz a v následujících dnech vyřídím pouze rozjednané zakázky a ponechám v provozu pouze svůj vlastní e-shop. Zda bude toto opatření trvat měsíc, půl roku, nebo déle, netuším.

Nemohu-li totiž svou práci dělat s nejlepším vědomím a svědomím a věnovat se zákazníkovi tak, jak bych mohla, a nemohu-li se dále rozvíjet, je třeba se zastavit. Raději budu hodnou a dobře naladěnou maminkou, než unaveným Ferdou Mravencem...no, spíše Broukem Pytlíkem. Za pár let pro kluky beztak budu „trapnej rakváč“.

Cítím to sice jako osobní selhání, když vidím, jak jiné maminky kolem mě dodělávají vysoké školy, chodí na kurzy a mají kolik zdrojů příjmu, ale k tomu, abych začala znovu a lépe, potřebuji odbornou pomoc.

V pátek snad tedy, po setkání se specialistou, dospěji k nějakému řešení. Nevím v jakém rozsahu a na jak dlouho. Snad se nám podaří zachytit v popelu poslední jiskru a trochu přiložit.

Tento článek nebyl vytvořen proto, aby mě někdo litoval, jen zde chci vysvětlit některé své nevysvětlitelné a hloupé kiksy (konkrétní případy budu řešit osobně) poslední doby a zavázat se k nápravě.

Nashledanou v lepších časech

Oberna