... zmáknu taky, a s prstem v nose.

To jsem si říkala, když jsem zhlédla pár youtubáckých návodů, kterak vyrobit ruční papír.

A proč ho jako vyrábět?

No protože co pořád s těma trubkama, co nám zbývají od toaletního papíru, co s kartonama, kterých máme v práci neustále mraky. Takže jako recyklace. A taky protože musím prostě všechno vyzkoušet.

Tak mi tady jeden šikovnej soused vyrobil formu.

Já večer pracně u televize veškerou tu zásobu trubek, trubiček, kartonů, obálek, ústřižků a papírků s poznámkama roztrhala nebo rozstřihala na malý kousíčky.

Aby se to pak lépe mixovalo.

Vysypala do lavóru.

Zalila vlažnou vodou.

Zatím. Že to jako nasákne a bude to paráda.

Taky jsem si natrhala spoustu kytiček, lístků, listů a lístečků.

První várku zeleně jsem neprozřetelně nechala na tácu na balkóně, že to tam přírodně proschne.

Co nerozfoukal vítr a nenarval vnouček do pusy, v tom se vyválely kočky.

Tak nic, bez kytek, bez listů, ´šak ono to bude krásný aj tak.

A jak to dopadlo?

Včera večer jsem se nenápadně zeptala Zuzky II:

"Hele, nevíš, jak dlouho to asi maj´v těch Losinách potopený, než to začne hnít?"

Tož tak.