Už jste si někdy připadali jako totální blbci?

Chtěli jste se vyšvihnout a dopadli jste jako ztroskotanci?

No, věřím, že většina z nás si to už zažila. A ti, kteří ne, jsou šťastlivci.

Proč o tom mluvím. No bylo nebylo?

 

 S mým přítelem, se kterým jsme již přes rok, jsme jeli na víkend na návštěvu k jeho rodičům.

Jelikož jsme teď oba v Praze a rodiče bydlí asi 150 km od Prahy, vidíme se tak 2x do měsíce, když čas nedovolí, i méně.Jelikož maminka mého přítele chodí do práce i na sobotní dopoledne, rozhodla jsem se, že ji udělám radost a upeču výborný koláč s pudinkem a rybízem. Doma ho dělám docela běžně, vždy se mi povede a kombinace sladkého pudinku se sladkokyselým rybízem je prostě úžasná.

Nakoupili jsme suroviny a začali hned ráno, aby koláč dostatečně vychladl a mohli jsme si ho dát jako dezert po obědě.

Všechno probíhalo podle plánu a překvápko pro budoucí tchýni a tchána se blížilo? No jo, ale jaký překvápko!!!

Jelikož jsme zvyklá vařit pudink v hrnci s nepřilnavým povrchem, nedošlo mi, co může způsobit takový nerezový kastrůlek.

Začala jsem dělat pudink a jelikož v teflonu není potřeba vařit za stálého míchání, stačí občas míchnout, nepraktikovala jsem to teda ani na ten nerez a připravovala jsem si drobenku. Najednou mi do nosu vlítne hodně divný zápach, co zápach, příšerný smrad, že se něco pálí.

No jak jsem uviděla ten kouřící se pudink, polil mě pot. Rychle jsem zbytek pudinku slila do mísy, ale to, co bylo na dně kastrolu, to teda bylo něco.

A jako na potvoru zrovna přišel švagr přítele, který je taková veselá kopa a pro slovo nejde daleko. Začal se mi tam škodolibě smát a fotit moje dílo napáchané v kastrole.

No a asi po týdnu mi přišel mail s nadpisem ?Takhle to dopadne, když si špatně vybereš....? (samozřejmě to neposlal jenom mně, ale ještě dalším kamarádům ? dobrák, co? Upozorňuji, že v této fázi byl kastrol po 5ti minutovém drhnutí)

 

 

Byla jsem hotová, rudá až na ? (no víte kde) a se spáleným pudinkem.Přítel se tak potutelně usmíval, ale podpořil mě, ať to udělám s tímhle pudinkem, že to nebude cítit. (Jiný pudink jsme totiž neměli ? dávají se tam 4 pytlíky ? a do oběda už moc času nezbývalo).

Koláč se dopekl, vychladl, přišli rodiče od přítele a měl být oběd. Pozorovat je, jak nenápadně nasávají a počuchávají, co to je v tom baráku za smrad, no připadala jsem si vážně jako největší trotl.

A dokonce byli tak hodní, že nechtěli, abych se cítila ještě hůř, celý koláč se snědl, ale příchuť spáleného koláče nebyla zrovna to, co jsem jim chtěla předvést.

Tak doufám, že se u nich nezapíšu jako nešikovná kuchařka, která nebude schopná jejich synovi uvařit pořádný žvanec ;-)

Už teď přemýšlím, čím se vyšvihnu příště.

Jestli nebude jednodušší zůstat u mé keramiky. 

Mějte se krásně a hodně kuchařských výtvorů! 

 

TEGUA