Tradice na Štěpána

Na Štěpána bylo mnohem veseleji.
Chodilo se po sousedech a navštěvovali se známí.
Koledovalo se, hlavně děti po svých kmotrech, a také se toho hojně využívalo.
K nejznámější koledě patří tato:

Koleda, koleda Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati?
Musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.

Sv. Štěpán je patronem jáhnů, koní a kočích, pacholků u koní, zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů a bednářů. Je přímluvcem za dobrou smrt. Světec je taky pomocníkem proti kamenům, píchání v boku, proti posedlosti a bolestem hlavy.

Sv. Štěpán byl původně helénský Žid, který byl vysvěcen na jáhna a pomáhal dvanácti apoštolům. Byl skvělým kazatelem, který hlásal, že Ježíš Kristus je Mesiáš předpověděný proroky. Židé jej obžalovali z velezrady židovstva a tak byl světec okolo roku 37 ukamenován v Jeruzalémě, nedaleko Damašské brány. Sv. Štěpán byl prvomučedníkem, první, který prošel zkouškou krve. V Římě v bazilice sv. Vavřince se nachází část ostatků tohoto světce a prvomučedníka.

Svatoštěpánská koleda

Na sv. Štěpána chodili lidé na svatoštěpánskou koledu. Koledy se staly příležitosti pro méně majetné obyvatele venkova, aby si uzámožnějších sousedů vyprosili nějaký dárek.

Sv. Štěpán v lidové pranostice

Když sv. Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jarní období nato.

Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně úrody.

Svítí-li na Štěpána večer hodně hvězdy, urodí se hodně hrachu.

Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

Na Moravě se Štěpán slavil jako den svobody mužů podle zásady "Na Štěpána každý sobě za pána".
Od rána byli muži středem pozornosti. Děvčata je přicházela oholit a vyleštit jim boty, holilo se třískou, leštilo kolomazí, a když napadl sníh, došlo i na mytí sněhem.
Každý muž se ten den musel objevit v hospodě, i kdyby se v ní za celý minulý rok neukázal.
Když se pak všichni vraceli notně rozjaření domů, manželky se na ně ani příliš nezlobily. Svoboda mužů končila až 31. prosince.

Často však také končila i skutečná svoboda mládenců, neboť nyní již opět z kazatelen zaznívala jména těch, kdo chtěli vstoupit do svazku manželského. První a druhý měsíc v roce se pak vyznačovaly nejvyššími počty svateb ze všech měsíců.

Čeledínům končila smlouva, odcházeli ze služby a na cestu ještě dostávali výslužku. Ti kdo se dohodli na nové smlouvě, pravidelně v tuto dobu dostávali od hospodářů týdenní dovolenou. Mladí chlapci zase odcházeli s výslužkou ke svým dědečkům, aby se jim nabídli symbolicky do služby.

Jeho jmenovec Štěpán I. Uherský je národním patronem Uher, místně uctíván jako patron koní a vinné révy. Proto se v kostelech v tento den světí oves, ale také vinné réva.

Na závěr pár slov k řeči ...

"Řeč charakterizuje člověka.
Tato věta platí ze dvou hledisek.
Za prvé k člověku patří, aby vládl precizní, logickou řečí pomocí které si může o všem utvořit pojem.
Za druhé člověka charakterizuje způsob,
jakým hovoří.
Zda je jeho řeč mírná či ostrá,
jeho volba slov obezřetná nebo agresivní, jeho výraz kultivovaný nebo primitivní.
Pěstuj svou řeč.
Dbej o ni jako o vzácnou květinu, se kterou musíš zacházet opatrně a s úctou.
Mluv tak, aby spojovacím článkem slabik a slov byla láska. Měj vždy na paměti,
že láska je rozhodující.
Mnohem důležitější než logika, neboť láska porozumí vždy.
Oproti logice, která může nejen spojovat, ale také působit silně opačně a rozdělovat.
Proto se chraň hšteřivosti a slovíčkaření a namáhej se, abys svého partnera pochopil srdcem.
Budeš-li tak činit, tvá řeč se sama od sebe stane čím dál měkčí a láskyplnější, to znamená, že naplní všechen svůj smysl a účel."

Promluvy k Západu

Měli bychom říkat častěji, někomu, že ho milujeme,
protože život je nepředvídatelný, a když můžeme dát najevo svou lásku teď,
neznamená, že to můžeme udělat vždy.

A. Gaipa