Jsou tomu už téměř dva roky, co se mnou moje šperky z plastelíny vycestovaly i za hranice naší republiky a staly se alespoň na chvíli ozdobou několika evropských měst. Poslední šanci najít nějaký poklad v ulicích, zákoutích či parčících měli obyvatelé Budapeště, nebo kdokoliv, kdo do tohoto překrásného města zavítal uprostřed září.

A kam jsem svoje poklady nastražila?

(pozn. jedná se rychlé mobilové snímky-s sebou většinou vozím jen kinofilmové foťáky, každé políčko je také takový poklad :)

1)

Csendes bar

byl jasnou volbou už v momentě, když jsem vstupovala do jeho dveří... Stěny pokryté vším možným i nemožným nedávaly očím žádnou šanci k oddychu. Trochu jsem také doufala, že v takové výzdobě by se mohl ten můj příspěvek ztratit a vydržet na svém místě déle (třeba do mé příští návštěvy :)).

2)

Margit szigét

neboli Markétin ostrov, překypující životem v sobotním slunečném odpoledni. Ptáček z továrny si zasloužil také trochu oddychu od šichty, proto jsem ho přilepila do jedné z místních umělých ruin, které mu poskytly kýžený klid.

3)

Népliget

První a poslední stanice našeho výletování po Budapešti byl Népliget, zde jsem umístila na rozloučenou svůj třetí dárek... Jednalo se o trochu klidnější postranní ulici, zde byla asi největší pravděpodobnost, že náušnice s ptáčky se uhnízdily v nějaké budapešťské domácnosti, která třídí bílé sklo:)...

...

Momentálně už chystám ucelenější podobu výletních "odznáčků", které vyzkouším v ostrém provozu již za několik málo dní... Pokud budete trochu zvědaví, jak a kde se opět objeví další poklady, zkuste někdy nakouknout ke mně na blog...určitě napíšu pár vět :)...