Pro mně jsou Velikonoce svátkem "vícnapohodu" než Vánoce. Možná je to blížícím se jarem, že i to uklízení a pečení mně baví o něco víc. Stačí že zasvítí sluníčko a hned se vidím jak myji s úsměvem okna (trochu přeháním :-) ). No a hodně času, oproti Vánocům, ušetřím tím, že nemusím vymýšlet dárky a tak ten čas věnuji výrobě velikonočních dekorací.
Základem je nic nekupovat (nebo opravdu jenom to nejnutnější - čokoládu!) a využít to co mám doma. No a v mém případě je úplně nejlepší, když se u toho zabaví a zalepí i děti, protože pak nezlobí. A tak sme si udělali hezkou předvelikonoční sobotu.
Nejprve jsem jim řekla pár slov o recyklaci a přírodním barvení, a vyrobili sme vajíčka polepené pásy starých novin (páteční Metro, ale klidně použijte jinou značku). Barvili jsme je v čaji a v kávě. Ve výsledku je to ale jedno, po vyschnutí nevidím rozdíl a ani nevím, které je které, protože Honza mi je promíchal. Dalo se to čekat.
Olepené a obarvené vajíčka jsem použila do balíčku pro koledníky.
Do papírového obalu od vajíček můžete přidat čokoládové vajíčka (nebo jinou "velikonoční" čokoládu). Já jsem k našim recyklovaným přidala na ozdobu islandský mech, řeřichu ve skořábce a natvrdo uvařené vajíčko. Tady platí otřepané - fantazii se meze nekladou. Pak už jenom hezky - ekologicky zabalit a čekat na koledníky.
A hurá na další tvoření. Sobota je dlouhá, děti netrpělivé.Jelikož papíru máme zásobu, vystřihli jsem si kolečka a z nich nadělali spousty malých kytiček. Doporučuji lepit je pomocí tavné pistole, protože (a věřte, že vím o čem mluvím) pokud je budete lepit klasickým tekutým lepidlem na papír, tak:
- bude to trvat neskutečně dlouho,
- bude to vypadat ošklivě
- a nakonec to stejně nebude držet.
A tady je naše romantické vajíčko:
Na závěr moje nejmilovanější varianta (jenom jedna kytička, korály, mech a akrylové barvy):
Už jenom dát dětem večeři, umýt zuby a spát. Maminka si vyloží nohy a odpočatý tatínek mi uvaří kafe.... a v klidu čekáme na Velikonoce.
(dvesestrydvasvety)
