V téhle části blogu najdete moje myšlenky, pocity a chvíle, kdy tvoření není jen o barvách, vosku nebo sádře…
Ale o tom, co se děje uvnitř člověka.
Nechci psát složitě ani příliš duchovně – jen sdílet to, co je pro mě skutečné.
Protože když tvořím, nejde jen o vzhled. Jde o tichý pocit, že něco dává smysl.
Pokud máte chuť zpomalit a nahlédnout, co se za jednotlivými kousky skrývá, tahle sekce je právě pro vás.
Vítejte v místě, kde věci vznikají s duší.
V každém výrobku, který projde mýma rukama, zůstává kousek mého srdce.
Tvořím v tichu, často s myšlenkami na lidi, které mám ráda, nebo na ty, kteří už tu nejsou, ale zůstali se mnou v srdci.
Každá svíčka, každý odlitek, každá vůně nese něco víc než jen materiál – nese v sobě tichý příběh, pocit a duši.
Tvoření se pro mě stalo něčím, co mi dává smyl, že se mohu přiblížit lidem kolem sebe a mít tu možnost a čest pro ně vytvořit vzpomínku na ty, které měli rádi. A nejde jen o ty smutné chvílí, ale naopak jde tady především o chvíli radosti z maličkostí. A pokud k Vám mé výrobky promlouvají, pak jsme se na téhle tiché cestě potkali… a to je krásné.
Občas je to klidná práce u svíčky, jindy pobíhám s kávou v ruce a rukama od sádry, a snažím se nezalít formu dřív, než zapomenu, co jsem do ní vlastně chtěla vložit. A nebo nezaliji formu omylem tím hrnekm s kávou. Myslím, že to asi zná každý, ale myslíme na spoustu věcí kolem a zapomínáme co bylo před 5 minutami. A to je můj případ. Jsem taková, že už při míchání, ať už vosku či kerafluttu myslím na to, jak už výrobek vypadá a jak jeho další část bude pokračovat, zda přdám barvu, případně jakou nebo vůni a jestli se to k tomu danému výrobku zrovna hodí. Ale i to je součást tvoření s duší – když se člověk nechá vést… no, někdy i chaosem. ?
A někdy znáte i ten pocit, že ne a ne .....přijít nějaký nápad, inspirace nikde, sedím a koukám do stolu co bych mohla tak vytvořit a sama sebe se ptám, jestli to celé má smysl. A hlavou se honí ta myšlenka jestli má smysl tvořit dál, když mě tak velkém internetovém světě nikdo nezná, když tam vložím nějaké svoje výrobky, zda si je někdo koupí nebo napíše, že má zájem, ale potom si zase řeknu, že tímhle si musel projít každý, kdo tady něco tvoří a pokdu to nezkusím, tak budu pořád jen přemýšlet o tom, co by bylo, kdybych. U mě nenajdete stovky stejných výrobků – nabízím méně kusů, ale každý je vytvořený s láskou, péčí a pozorností. Moje tvorba není o množství, ale o kvalitě a srdci, které v ní najdete v každém detailu.
V dalších příspěvcích se budu věnovat dalším tématům, která mám připravená – a těším se, že se s vámi o ně budu moci podělit.
Tvoření s duší je cesta, která nekončí jedním článkem, ale postupným objevováním a sdílením.
Děkuji, že jste tady se mnou.
☀️ Nové myšlenky, stejné srdce
Už je to nějaký čas, co jsem psala o tom, co pro mě znamená tvoření. Od té doby se mnohé proměnilo — v mém životě, i v mé tvorbě. Ale jedno zůstává stejné: tvoření je pro mě způsob, jak mluvit beze slov. Jak dotekem světla a vůně říct to, co srdce šeptá potichu.
Poslední týdny přinesly do mé dílny nejen sluneční paprsky a vůni léta, ale také nové formy, které ve mně otevírají další cestu. Těším se na něžná srdce, tlapičky i květy — tvary, které budou součástí mých charitativních kolekcí. Každý výrobek z těchto kolekcí ponese více než jen krásu — ponese záměr. Pomáhat. Potěšit. Přinést kousek ticha tam, kde je třeba. A už se i moc těším až se tady s Vámi o tom podělím. Je to zatím pouze ve vývojové části a nové formy pro tuto činnost jsou objednané. Ale věřím, že to bude zase něco krásného co z toho vznike.
I když je venku ještě teplo a léto má svou sílu, moje myšlenky už se občas zatoulají do jemnějších tónů. Přemýšlím o čase dušiček, tiché vzpomínky, o světýlkách, která prozáří podzimní podvečery. O těch, kteří už nejsou s námi, a o tom, jak jejich stopa v nás zůstává. Právě pro tento čas chystám svíčky a dekorace, které ponesou klid, něhu i tichý vděk.
Tvoření je pro mě stále cestou. Darem. Návratem k sobě a k druhým. A každá kapka vosku, každý květ, každé odlité srdce je mým osobním poděkováním za to, že mohu tvořit s duší. A pro duši.
✨ Na co se můžete těšit v nadcházejících týdnech:
Nové formy a tvary:
– něžná srdce (klasická i dušičková)
– pro zvířecí kolekci (tlapičky, kostičky a jiné tvary)
– motýli a sedmikrásky
– minimalistické květy a přírodní struktury
– svíčky ve tvaru křídel nebo andělských detailů (objednané, připravuji)
Charitativní kolekce:
– Dotek světla – pro hospicová zařízení
– Vzpomínky v květech – pro domovy seniorů
– Srdce pro packy – pro pomoc zvířátkům
Dušičkový čas:
– svíčky a památeční dekorace s klidem, symbolikou a jemnou barevností
– možnost výroby na přání – ve zvoleném tvaru, vůni i barevném tónu
Všem přeji krásný den, teď jsem nějakou dobu, ne moc dlouhou, ale i tak, nic nepsala a nevkládala. Ale už jsem zase zpátky a všichni se můžete těsšit. Tak jdeme na to.
✨ Tvořeno s duší: Příběh za každým květem a jménem
Někdy se slova vylévají samy, jindy přicházejí tiše – jako vůně levandule ve větru. Tvořím, protože v sobě nesu příběh, který darováním pokračuje. A každá svíčka, každý odlitek, každý štítek nese jeho střípek.
Možná to někdo nazve dekorací. Já v tom vidím dotek srdce.
Jak jsem psala už dříve, mé začátky byly spíše teraputického charakteru, kdy jsem potřebovala světlo. Ne to v místnosti, ale to v sobě. A právě tehdy jsem pochopila, že ruční práce není jen o vosku nebo formě – je to návrat k sobě, k našim kořenům, k duši.
Květiny, které mluví
V mých výrobcích najdete květy – tulipány, sedmikrásky, levanduli a mnoho jiných kytek. Nejsou tam náhodou. Každý z nich má svůj význam.
Tulipán je symbolem něhy a naděje.
Sedmikráska připomíná dětství a čistotu.
Levandule? To je klid, který potřebujeme víc než kdy jindy.
Není to jen motiv. Je to zpráva, která říká: „Vidím tě. Vnímám tě. Jsi důležitý/á.“
✍️ Když i jméno vypráví
Možná jste si všimli, že moje svíčky nenesou běžné názvy. Nenajdete u mě „fialovou s levandulí“. Místo toho jsou to jména jako Kouzlo okamžiku, Dotek světla nebo Vzpomínky v květech.
Věřím, že jméno je první věta celého příběhu.
Přemýšlím nad nimi dlouho – někdy přijdou samy, jindy až když zapálím svíčku a chvíli tiše sedím. Ale nikdy nejsou náhodné. A právě to je na tom to krásné – že i ten nejmenší štítek může nést velké poselství.
Tvorba, která má rytmus duše
Tvoření u mě nezačíná ve chvíli, kdy otevřu vosk nebo připravím formu. Začíná už ve chvíli, kdy v sobě ucítím potřebu něco vyjádřit. Někdy je to vzpomínka, jindy tiché přání, které ve mně dozrává jako květina na slunci.
Barvy nevybírám podle sezóny, ale podle pocitu. Jsou dny, kdy sáhnu po jemně fialové, protože v sobě hledám klid. Jindy zase po bílé, která připomíná čistotu nového začátku. A vůně? Ty pro mě nejsou jen příjemné – jsou léčivé. Vyvolávají obrazy, chvíle, které chci uchovat nebo sdílet.
Každý kousek, který tvořím, držím v rukou vícekrát – nejen fyzicky, ale i v mysli. Přemýšlím, kdo si ho asi jednou vezme domů, co pro něj bude znamenat. A jestli v něm najde něco z toho, co jsem do něj vložila.
Když něco končí, něco jiného začíná
Možná nevidím, kolik lidí si článek přečetlo. Ale vím, že někdo někde možná právě teď drží v ruce svíčku, kterou jsem s láskou vytvořila. A že jí třeba rozsvítil večer, kdy to potřeboval víc než kdy jindy.
A to mi stačí.
Tvořím, protože chci světlem vyprávět. Protože chci, aby to, co vzniká z mých rukou, neslo klid, něhu a dotek domova.
Tvořím, protože duše ví, kam vede cesta – i když to někdy neukazují čísla, ale jen tiché srdce.
A co pro vás znamená dotek rukou?
Možná máte doma věci, které nejsou jen hezké. Mají pro vás vzpomínku, vůni, emoci. Ruční práce v sobě nese víc než jen tvar – nese příběh.
Co pro vás znamená, když někdo tvoří srdcem?
A máte doma něco, co vzniklo tak, jak vznikají i moje svíčky – pomalu, s tichou myšlenkou, se vzkazem?
Budu ráda, když se se mnou podělíte v komentářích nebo jen tiše nahlédnete do mého světa.
Najdete ho tady na Fleru, v každém květu, v každém odstínu a vůni, kterou jsem pro vás připravila.
Tahle sekce bude místem, kam se můžete kdykoliv vrátit – až budete hledat klid, inspiraci nebo jen tichý dotek slov.
Děkuji, že jste tu se mnou.
