Tvořitel je člověk, který má dar. Ten dar lze asi jen těžko pojmenovat - je to fantazie, zručnost, bláznovství, odvaha a možná i něco dalšího...
Já říkám že tvořitel vlastní třetí oko. Třetí oko je záležitost, která je z vědeckého hlediska nesmysl, ale ti co ho mají, ví o čem je řeč. Třetí oko je to, co nás učí dívat se na svět jinak. Třeba když jdete po cestě, díváte se kolem sebe a najednou vás něco přinutí se sehnout a sebrat kámen - vaše oči se na kámen dívají a pošlou signál maximálně o tom, že je to světlý (tmavý, šišatý...) kámen, ale v tom začíná pracovat třetí oko, najednou vysílá myšlenku - "co ho pomalovat", "co ho odrátovat" a už je schopné vám promítnout obrázek jak by to mohlo vypadat. Tím je rozhodnuto, tvořitelovo třetí oko má hlavní slovo a tvořitel se rád sehne a kámen sebere a pospíchá kámen proměnit.
Ovšem nejsou to jen kameny, tvořitelovo třetí oko funguje na obyčejných lahvích, na korálcích, na pedigu a spoustě dalších věcech. Je za své třetí oko moc rád, hodně mu pomáhá v práci - pracuje s dětmi. Třetí oko tam funguje na roličky kterými je neustále zásobován, funguje i nad obyčejným papírem, štětcem a barvami, nad pískem, kůrou i jeho pověstnými bukvicemi atd. Ovšem svěřenci tvořitele s třetím okem jsou svým způsobem nešťastníci, kteří pomalu i polední odpočinek tráví s nůžkami v jedné a lepidlem v druhé ruce, chodí na procházky buď s cílem sebrat něco konkrétního nebo počítat s tím, že se kdykolí kdekoli staví a sbírá. Tvořitel je na své děti pyšný, jsou moc šikovné a tvořitel má pocit že jim třetí oko předal, jelikož mu přináší věci, které by nečekal - jednou tvořitel dostal košíček na zavěšení na stěnu s rozpadlým uchem. Rodič mi potajmu šeptl, že onen košíček se chystala vyhodit babička, když v tom dítko spustilo že to přece nemůže vyhodit, jelikož to paní učitelka určitě potřebuje a bude se jí to hodit (proč měl tvořitel pocit že slyší svá vlastní slova...). Prý byl košík hlídán jako oko v hlavě a musel být donesen a ať se tvořitel nezlobí a klidně to potají vyhodí. Jenže kdepak tvořitel a vyhození. Tvořitel se s dítkem pustil do opravy a dodnes košíček visí na stěně a v něm trůní květina. Tvořitel, který pracuje v tvořivém prostředí miluje když svěřenec chytne rodiče za ruku a pyšně mu ukazuje své dílo. Tvořitel je fascinován dárky od rodičů v podobě různých kartonů, látek, vlny atd, které mu přináší s tím, že pokud se mu to nehodí má to vyhodit - tvořitel by i něco vyhodil ale jeho druhá část sběratel to nemůže dopustit a tak oba dojdou ke kompromisu že si to sběratel může ponechat s tím, že třetí oko třeba časem na něco přijde a tvořitel se pak pustí do díla. Tvořitel je tímto motivován stále k další a další práci a třetí oko jede doslova na plné obrátky.
Průšvih nastane v době, kdy třetí oko vyhlásí stávku. Tvořitel bez třetího oka stává se zoufalcem. Moc rád by tvořil, ale kámen vidí jen jako kámen, korálky jako hromadu jednotlivců, štetec jako podivnou chlupatou záležitost a lepidlo jako vesměs dobrý vynález. Zoufalec se snaží přimět třetí oko v výkonu, nebo alespoň malému náznaku, že je stále ještě přítomno. Zoufalec má najednou spousty času, které však tráví zíráním na věci a nadějí, že třeba už za chvíli třetí oko vyhlásí návrat. Třetí oko je v tomto nevyzpytatelné a odchází a přichází jak se mu zamane, někdy zmizí na den, jindy třeba na týden. Ovšem zoufalcova úleva když se objeví třetí oko a udělá z něj opět tvořitele je nepopsatelná.
Tvořitel a jeho třetí oko mají dar vdechovat věcem život, umí zachránit i předem odepsané věci. Vytváří společně příběhy které se dají přirovnat k pohádce O ošklivém káčátku - na začátku je cosi co je všední, nezajímavé, mdlé a bez života a v podstatě nepotřebné. Tím že třetí oko donutí sběratele cosi sebrat a tvořiteli ukáže co tvořit napíše každé věci svou vlastní pohádku, neuvěřitelný příběh, který z věci činí neopakovatelný a jedinečný originál, který dokáže udělat radost, potěšit a to je odměna nejen pro sběratele, tvořitele, jejich třetí oko ale i pro tu věc samotnou, která už není věcí ale bytostí...
To jest pojednání o mě a mém třetím oku. Berte to prosím s rezervou, jinak působím snad vcelku normálně:-))
