Před pár lety jsem zdědila dva pytle klubíček. Jsem systematický tvor, tak jsem se jala je „uklízet“, rozuměj zpracovávat, do nositelné formy. Upletla jsem asi pět svetrů, pár párů ponožek, nějaké rukavice a šály. Když jsem vyčerpala potřeby nejužší rodiny, rozšířila jsem se na širší. „Nechceš něco uplést k Vánocům?“ zeptala jsem se švagrové. „Tašku!“ zněla odpověď. Po pravdě řečeno neměla jsem vůbec představu o tom, co by to mělo být. Jukla jsem na Flér. (Ten jsem již znala – o nějaký čas dříve jsem hledala inspiraci na pletené šaty a objevila Flér, inspiraci pochopitelně taky.)

Už nevím, co jsem tam tenkrát viděla, ale uháčkovala jsem první tašku, které dnes nazývám velké. Byla podobná téhle - Jarní.

Udělala jsem však velkou chybu – nezeptala se na barvy. Což je trestuhodná nedbalost, zvlášť když tvoříte pro tmavovlásku, které se líbí zcela opačné barvy jako Vám - blondýnce. Taška se líbila, dalo by se říct, že i měla úspěch, ale nehodila se k oblečení. Tak jsme se domluvily na barvách a já uháčkovala druhý pokus. Tentokrát se setkala s nadšením a švegruše ji nosí už dva roky. Vlastně spíš nosila, neb před týdnem dostala novou. „Třetí si udělám pro sebe,“ říkala jsem si jak jsem vyráběla tu domluvenou, a přesně vím jakou. Mám ji jako avatar profilu.

A protože mě nápady neopustily a nemám dost ramen na nošení, rozhodla jsem se dobýt Fler. Je tady spousta krásných tašek. Pokud Vás tahle nová móda ještě nedostihla, ale zaujala. Jukněte se - shromáždila jsem všechny háčkované a pletené tašky do stejnojmenného Flerboxu. Pokud si ji raději vyrobíte sami, je tam i pár návodů.

Co se týče údržby a životnosti – taška se dá vyprat, když se ušpiní a vydrží vám rozhodně déle než potrvá Vaše chuť ji nosit. Až ji vyřadíte z šatníku, můžete ji recyklovat např. jako potah na polštář.

A jak dopadla ta první taška? Skončila u sestřenice, která ji dnes nosí na opačném konci světa, holt blondýnka se nezapře.