Na pustém ostrově by mi stačil východ a západ slunce. To mezitím by byl den nebo noc. Jednoduché, jako život na prázdném ostrově. Ale jsme lidé a přemýšlíme a plánujeme. Takže bych si i na tom pustém ostrově za pár dní zapíchl klacek do písku a vyrobil sluneční hodiny. Ale bohužel/bohudík (záleží, jak to má kdo nastavené), žiju ve společenství lidí a potřebuji znát přesný čas, abych se s nimi na ledasčem domluvil. Tak jsme si vymysleli hodiny.

Jak se nám ale postupně zrychlil život, přítel čas se stal nepřítel, s kterým bojujeme o minuty a o vteřiny. Aby ten souboj s časem nebyl tak stresující, řekl jsem si, že vyrobím hodiny, na které se budu rád dívat  - čím častěji, tím lépe. Dělám je ručně z krásných kousků ušlechtilého dřeva. Nic neošidím, každý detail (navzdory času) pečlivě promýšlím a propracovávám.

Vyrábím čas, do kterého se zamiluješ na první pohled. A budeš se těšit i na pohled druhý, ...a pak další a další :)