Nejsem básnířka. Jako rozpolcená mladá studentky jsem svoje pocity vypisovala na papír a dodnes si občas něco píšu, zvláště když mě něco rozhodí. Není všechno ke zveřejnění, ale něco mále jsem se rozhodla pustit do světa. 
Setkání
Ta žena
Ač jí slečno říkají
Si zpívá
Včerejší dávnou
Píseň v hlavě
O doteku touhy
Dětství dospívání
Ač šťastná spokojená
Ta žena
Minulostí zasažena
Pláče
Touha
Chtěj mě
A já si budu přát
Jen pohled očí
Pohlcení
To stačí
Ten pocit
Že mě třeba chceš
Chtěj mě
A já si budu přát
Být slzou na tvé tváři
S dojetím sklouznu
Do tvých rtů
A rozplynu se na jazyku
Chtěj mě
A já si budu přát
Být peříčkem
V polštáři pod tvou hlavou
Snem uvnitř
Touhou
Listopad
Dvouřadý úsměv podzimu
V barvách listí dřímá
Na obzoru zima
Zapomenutý sen
Ve snu si pomyslím
Ve snu udělám
A sprobuzením nevím dál
***
Je to mlha jak mlíko v hrnku
Do kafe naleju zamíchám upiju...
Otevři oči
Miluju abstrakci
Pocit možného (po)citu
Směs minulých a možných
Miluju jakoby a jako
A doufám že budu jen snít
Vzpomínka
Poutavě přišpendlená
Ke dni před rokem
Snažím se potkat štěstí
Jsem
Nesnadně spokojená
Schovávaná
Zoufám si s úsměvem
Z boku a ze předu
Nepodobná sobě
Aby mě nepoznal
Aby snad tušil
Aby v těch očích
Uviděl podobu
Doufal a nevěděl
Tím zatím končím, ale časem určitě něco přidám. Můj dávný podpis: AK
