Různé práce mají různá platová ohodnocení - jestli spravedlivě podle náročnosti a vyvinutí energie - toť otázka. Stále někoho bude bavit pořád porovnávat výše platů a ještě výdaje, tudíž jaké jsou zrovna ceny.
Husté je, co tvrdí můj manžel, že celou dobu říkal, že ŽÁDNÁ KRIZE NENÍ. Jenže všichni věřili, že je. Teď se čím dál více ukazuje, že tato panika byla uměle vyvolaná (něco jako zdražení vajec, zdražvání benzínu...- v okolních zemích jsou ceny proti Čechám daleko přijatelnější). Naší země se prý krize netýkala, byli jsme na tom shruba stejně jako dříve. Jen si někdo asi přál, aby se naše ekonomika zhoršila. A povedlo se mu to! Lidé méně nakupovali, i když měli ještě dostatek peněz, protože se báli, že přijdou horší časy. Nyní nadávají na politiky, protože úspory lidí se postupně utápějí ve zvýšených daních a hrozí, že se finance odváděné na důchody nakonec znárodní. Lidé se důchodu nedožijí, protože budou až do posledního zbytku zdraví a sil dlít v zaměstnání. "Je to od politiků pěkně vyčůrané." "Měli by zavřít každého, kdo způsobil paniku s finanční krizí." - to jsou jen někeré názory, které jsem slyšela.
Momentálně se mě osobně týkají jen některé věci. Jsem na MD, živí mě manžel a také nevidím velkou spravedlnost nebo aspoň reálné východisko ze situace. Mohla bych mít od státu víc, kdyby příspěvky nestáhli na polovinu. Částka nestačí ani na základní potřeby pro dítě. Muselo by být dlouhodobě pouze kojeno a nepoužívat žádné pleny ani nové oblečení. Taková je bohužel realita. Nakonec jsem závislá nejen na manželovi, ale i na svých rodičích. Asi nebudu mít nikdy možnost jim to vrátit.
Když mi manžel opakuje, ať jdu do práce místo něj, tak růžově a snadně se mi to nejeví. Mám sice vyšší vzdělání než můj muž, ale jako bezdětná jsem ztrávila mnohem více času hledáním zaměstnání než kdy on a můj plat byl hluboko pod hranicí minima. Marné bylo žádání o zvýšení platu, když přece nepřidali nikomu. Také mu moc nevěřím, že ženy už pobírají stejně peněz. A i kdyby, připadám si jako členka menšiny zvané ženy, kterou raději nezaměstnají za to čím je. Možná by bylo lepší se zabývat ne rozdíly v platech, ale tím, jestli také zaměstnavatelům nedají nějaké výhody, aby zaměstnávali více žen, stejně jako to zařídili pro romy a postižené spoluobčany. Alespoň by mohli být ženy upřednostněny proti cizincům, i kdyby cizinci vyšli zaměstnavatele levněji.
Bojím se, že kdybych měla živit rodinu já, bylo by vše velmi nejisté. Nízký plat, našli by na mě více chyb než kladných vlastností, takže bych se nakonec bála, že mě vyhodí. V lepším případě bych opět nastoupila do krachujícího podniku - tam by vzali i mě. Nebo bych přišla do společnosti sice věhlasné, ale která má neustále nějaké prohřešky a nabízí jen "zajímavé platové ohodnocení".
Podnikatelka se ze mě také asi nikdy nestane - nemám ostré lokty. Přestože na prodejních výstavkách mám docela úspěch a nemívám konkurenci, na fléru si ani neškrtnu. Troufám si říci, že jsem stejně kreativní jako ostatní prodejci. Ale od té doby, co mi nějaká "velice milá" osůbka napsala, že výtvor ode mě je nepraktický, když měl podle mého převážně být a že fotografie neodpovídá. Bohužel nejsem fotografka. S vědomím, že můj foťák někdy skresluje barvy a podobu materiálu, vypisuji veškeré důležité údaje, aby nebylo pochyb, oč se jedná. Opravdu se snažím být férová, barvy dokonce upravuji dle skutečnosti (někdy to ale nejde, někdy je obrázek hezčí jen díky výskytu chyby).
Nemyslete si, že se nějak změním o 180°. Že si začnu dělat reklamu, když to vůbec nemám ve zvyku. Ne. Ale začínám být postupem času podezíravější a nedůvěřivější. Své nové nápady ukazuji jen na výstavkách, kam chodí lidé, kteří kupují. A nikdo se mi nemůže divit. Lidé pouze navštíví můj internetový obchůdek a pak vídám věci podobné mým za dvojnásobek. Takoví lidé mají více úspěchů než já a ještě si napíší, aby je nekopírovali. Ať to raději nepíší, pak nevíte, co si o nich myslet nebo co napadne ostatní. Já si myslím, že je lepší sledovat trendy v různých obchodech, co zrovna frčí a ne někoho vykrádat, kdo je rád, že se aspoň líbí. Koneckonců si také velcí obchodníci v řetězcích zaslouží, abychom se od nich inspirovali. Stejně nás nehodlají zaměstnat. Ani nám nepoděkují, když si nás vyhledají a díky našemu nápadu pak mají zisk. Tak se snažím vymýšlet něco méně originálního, co je zaručeně neškodné. Rozdávám pouze srdíčka, nikomu nepíšu negativní kritiku a snažím se vyzdvihnout především malíře, protože ti mají nižší prodej a protože kdybych měla klid, tak také maluji.
