Zřejmě by jste spíš čekali větu:" Už MI haraší!" Ale ne.

Opravdu neharaší mě, ale ve zdi. Znáte Johna Irwinga? V jedné jeho knize napsala jedna z jeho postav knihu: " Myš harašící ve zdi" a tak je to teď i se mnou.

Vyrostla jsem v podkrovním pokoji a z každé strany byla půda - stále něco harašilo ve zdi a ve slabších chvilkách (třeba v zimě) i něco vykouklo - jednou i můj uprchlý křeček.

Vypěstovala jsem si slušnou fóbii na harašení, drolení omítky a následné vyjuknutí jakéhokoliv hlodavce! A teď v naší cihlové bytovce začalo harašit v koupelnovém větráku. Už jsem na myš křičela, prosila, zaklínala a dokonce jsem se jí přes větrák snažila i vyluxovat. Když přítel přišel s tím, že větrák teda sundá a něco s tím udělá, tak mi představa, že sem milá myš spadne i se svým novým hnízdem, vyvolala hysterický záchvat.

Včera jsem byla na masáži - a paní mi poradila, že tam stačí nastrkat pár kočičích chlupů a myš si prej pobyt u nás rozmyslí.

Potencionální tchýně má kočky dvě a teď na šest týdnů odjíždí pryč... Tak doufám, že kočkám za tu dobu narostou kožichy nové. Neb se chystám je řádně oškubat!