Už nějakou dobu si dopisuji s Japonkou. Posíláme si tradiční věci reprezentující náš domov. A takhle o Vánocích mi přišel z Japonska dárek. Kabelčička/organizér/peněženka/pouzdro... jedno z toho, záleží, na co se to bude používat, a kapesní zrcátko. Zrcátko a pouzdro samo o sobě není nic neobvyklého, pokud teda nezkoumáte materiál, ze kterého to bylo vyrobeno. A právě ta zvláštnost spočívala v materiálu. Tyto dvě věci byly totiž vyrobené z papíru. Papíru, který se nazývá „washi“ a jde o národní kulturní památku Japonska registrovanou v seznamu UNESCO.

 

 

Proces vzniku tohoto speciálního papíru je poměrně složitý a zdlouhavý:

Washi, tradiční ručně vyráběný papír, je tvořen dlouhými přírodními vlákny. Nejčastěji se používají vlákna moruše, papírovníku, konopí, wikstroemia sikokiana a edgeworthia papyrifera. Papír washi vytvořený z těchto rostlin je daleko silnější než běžný papír.  Ruční papír (technický) se vyrábí v mnoha oblastech Asie a Evropy, ale washi je považován za nejlepší a nejodolnější.

Následující rostliny, použité k výrobě washi dodávají tomuto papíru tyto vlastnosti:

  • moruše -  pevnost,
  • wikstroemia - lesk a průsvitnost,
  • edgeworthia - hladkost a poddajnost.

Od rostliny k papíru... Aneb postup výroby washi:

Po sklizni potřebných rostlin se jejich stonky namáčejí ve vodě, aby se oddělila vnější, tmavá kůra. Někdy se svazky stonků místo namáčení vykuřují. Posléze jsou vnitřní bílá vlákna stonků vařena spolu s předchozím odpadem.

Vzniká klihovitá rostlinná kaše, do které se spolu s vodou přidá papírovina a vata.

Výsledná směs se protřepává, aby vznikla jednolitá struktura. Tato směs se pak nabírá a v tenké vrstvě se pokládá na pláty, aby trochu proschla. Proces třepání a nabírání se opakuje, tak dlouho, dokud tloušťka washi nedosáhne požadovaných rozměrů.

Ještě vlhký list washi se sloupne a položí se na speciální vysoušecí plochu, aby ho bylo možno natáhnout a dosušit na slunci. Vysušené listy washi jsou poloprůhledné.

Velikost takového plátu, na který se pokládá mokrá směs, se liší, ale je omezena délkou paže výrobce 

Washi se následně zdobí:

  • barvením výtažky z rostlin,
  • potiskem různých motivů,
  • dekorací zlatým nebo stříbrným práškem,
  • inkoustem (papírové pláty se pokládají na vodní hladinu s několika kapkami inkoustu),
  • malbou (přírodní motivy),
  • spojováním různě barevných a dekorovaných washi.

 

Umění výroby papíru bylo do centrálního Japonska, jak známo, zaneseno z Číny (kolem roku 610). Nejstarší dochovaný exemplář papíru je datovaný k roku 702, pochází z oblasti Nara a představuje listinu, použitou na zaznamenání sčítání lidu.

Prvotní užití washi sloužilo k zaznamenávání daní a přepisování Buddhistických súter a později i další literatury. Následněse začal používat jako svitkový papír, který díky své pevnosti a poddajnosti vydržel několikeré stáčení a roztáčení, a také díky své tenkosti svitek nebyl objemný. S rozvojem společnosti a kultury se užití washi (a papíru všeobecně) rozšířilo i na věci běžné potřeby jako např. na výrobu vějířů a deštníků či papírových stěn (fusuma), které slouží jako prostředek rozdělení místnosti, vytvoření soukromí, či jako dveře.

 

A dnes se využití washi posunulo ještě o kousek dál:

 

 

Zdroj:

http://www.aisf.or.jp/~jaanus/deta/w/washi.htm

http://www.japantimes.co.jp/news/2014/11/27/national/japanese-handmade-washi-paper-added-unesco-intangible-heritage-list/#.VKV_QiuG8Qd

https://www.google.com/imghp?hl=cs&gws_rd=ssl

vlastní fotografie