Příběh je o jedné botanické zahradě, hotovém muzeu exotických květin a každá místnost zde byla obrostlá právě jedním druhem kytek, což vedlo k jedinečné vůni, kterou ona místnost získala. Návštěvníci si tedy vychutnali ne mix pachů, ale střídavé nesmí mlsání od jednoho květnatého terárka k druhému. Nos si nikdy nezvykl a smysly překypovaly ohňostroji jemné rozplývající slasti mnoha neviditelných barev.

Když připravovali novou expozici, spadlo jim jedno semínko do láhve se silným hnojivem. Okamžitě se v celé místnosti rozrostl bujný keř, až špunt od lahvičky skrz sklo okna vystřelil ven. Zahrada dodnes pokračuje. Začala zas fungovat, jen co osekali dům od objetí vegetace. Hnojivo se rozhodli posléze vyměnit za slabší a ten nasáklý špunt, co se mi na polici válí, možná nějaký ten výpar růstu do vzduchu stále vytěkává.

Proto si ho nechte tam, kde chcete růst. Ať u rostlin, či u svého stolíku.