Ráda se zajímavě oblékám. Ráda vypadám dobře. Ráda se cítím dobře - a to nejen v oblečení, které mám na sobě. Ráda si, teď bych ráda řekla - užívám život, ale vím, že v Čechách "užívání si života" znamená spíš ponocování po nočních klubech a posilňování se alkoholickými nápoji. Takže na to musím jinak, ráda si vychutnávám život.

 Myslím, že jsem se k vychutnávání života dostala v době, kdy jsem žila ve Španělsku. Byla to hezká doba, naučila jsem se tam vychutnávat opravdu skvělou kuchyni, dobrou obsluhu i v hospůdce Na růžku, výtečná těžká červená vína a - nakonec život jako takový. Užívat si, pardon, vychutnávat si život jaký je a ten okamžik, který právě žijeme.

Ale vraťme se k oblékání. Jako malá, jsem "na doma" nosila tepláky nebo nějaké jiné oblečení, které už se fakt nedalo vzít ven, ani na hřiště. :) V čem chodil tati, to už nevím, ale maminka měla tu krásnou šatovou zástěru a k tomu ty hezké černé kalhoty - všemu se říkalo dederon.

 Pro ty, kteří tu dobu nezažili, a z Vyprávěj si domácí obleček nevybavují, přidávám ilustrační foto:

Z filmů pro pamětníky si pamatuji, že tam dámy chodily v krásných róbách a na doma si přes negližé hodily krásný hedvábný župánek. Ale to bylo jen v době pánské návštěvy.

 Za normálního chodu domácnosti byly ženy v jednoduché sukni a halence a ohlavně byly opásány zástěrou. Oproti tomu muži, když byli doma, tak si hověli v kalhotách a košili a přes to měli oblečené teplé župany. Je to nasnadě, oni četli noviny či knihy, takže jim zas takové teplo nebylo.

Naši praprarodiče tedy chodili v županech, naši prarodiče a rodiče v dederonu. A v čem chodíme my?

 Někdo v těch zmiňovaných teplákách, někdo se snaží o oblečení vkusnější a sladěnější. Pokud patříte do té druhé skupiny, přijďte se k nám inspirovat.