Při psaní své diplomové práce, během něhož jsem zkoumala to, jak  a kde se vyrábí oblečení, které se prodává v řetězcích, jsem v mnoha literaturách narazila na výrok, že módní průmysl je považován za největšího znečišťovatele životního prostředí, resp. módní průmysl a jeho dnešní podoba.

Každý oděv má svůj životní cyklus, jež se skládá z několika fází. Nás jakožto spotřebitele se bezprostředně dotýká fáze nákupu a tedy následné spotřeby, fáze užívání a v konečném důsledku i fáze likvidace, tedy skutečnost, kdy řešíme kam s oděvem, když nám doslouží. Oděv vnímáme jen jako hotový výrobek, který častokrát nakupujeme značně impulsivne. Málokdo z nás si však při konfrontaci s jakýmkoli kusem textilu uvědomuje, že jeho naskladnění v obchodě předchází minimálně tři další fáze. Zisk surovin, výroba látky, samotná výroba oděvu a následná doprava k nám, jakožto spotřebitelům.

Každá z těchto fáží životního cyklu oděvu do jisté míry devastuje naše životní prostředí. Berme to jako fakt. Tak tedy stručně:

Pro dnešek.

A pro náš plastický obraz situace.

Zisk surovin

Při získávání surovin pro výrobu našeho oblečení, dochází především při pěstování bavlny k nenávratným přírodním změnám, kdy díky systémům intenzivního zavlažování (bavlna je rostlina, která potřebuje hodně vláhy, ale pěstuje se v zemích, kde je relativně sucho) dochází k vysychání místních toků. (Pro zájemce o hlubší ponor do problematiky stačí vygooglit případ Aralského jezera). Pěstování bavlny je kontroverzní i z pohledu lidského faktoru, neboť se jedná o nejvíce chemizovanou oblast zemědělství, kdy rozsáhlé užívání pesticidů a dalších látek sice slouží svému účelu a škůdce skutečně hubí, ale bohužel nenávratně poškozuje zdraví pěstitelů.

Výroba oděvu

Největší environmentální problém zde představuje vymývání barviv při praní utkaných látek či již ušitých oděvů, kdy dochází ke kontaminaci místních toků. Přítomnost výše zmíněného nadprůměrného používání chemických a životu nebezpečných postřiků při pěstování bavlny se nutně promítá i do samotné látky. Samotná látka, někdy i oděv se proto několikrát propírá, aby co nejvíce těchto nebezpečných látek zůstalo v zemi původu.
Největším problém však v této fází představují negativní sociální dopady, jež budou přiblíženy v dalším článku.

Užívání, údržba , likvidace

V této oblasti se objevují pouze dopady environmentální. Je na místě řešit, jak oděvy pereme, čím je pereme, jak je sušíme a zda je žehlíme. Uvádí se, že fáze údržby a následné likvidace  představuje hlediska dopadů na životní prostředí ten největší problém.  Jedná se o spotřebu energie a používání chemických čistících prostředků, které nejsou biologicky rozložitelné. V oblasti likvidace textilního odpadu se pak jedná o skutečnost, že většina vyřazených oděvů končí na skládkách nebo ve spalovnách v procesu energetického využití. V průběhu spalování se však do ovzduší uvolňují zbytky těžkých kovů a emise ze spalování především syntetických vláken má karcinogení účinky.

Současný trend rychlé módy způsobuje, že množství textilního odpadu roste každým dnem. Dle poslední zveřejněné studie vyprodukuje každý obyvatel České republiky v ročním průměru 23 kilogramu textilního odpadu.

I při takto letmém nastínění problematiky je zřejmé, že současná podoba módního průmyslu je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Oděvní firmy však tuto skutečnost stále nereflektují a stále urychlují své výrobní i dodavatelské procesy, které jsou výsledkem nadměrné nabídky levného oblečení. Zatímco země západní Evropy, USA a Japonska se dnes už vyznačují stagnací spotřeby, Čína se stává největším spotřebitelským trhem. Na Významu rovněž získávají země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). V těchto zemích dochází ke zvyšování obvyvatel střední třídy a předpokládá se, že se zde v průběhu následujících let objeví miliony nových spotřebitelů.

Lidé po celém světě se stále více zajímají o to, jaké dopady na životní prostředí ale i na nás samotné má to, jak se stravujeme, to v čem jezdíme, jak se dopravujeme.  A na řadu přichází další oblast.

Začnemě se zajímat o to, do čeho se oblékáme a jaký vliv to má na prostředí kolem nás.

Módní průmysl totiž už dnes dosahuje určitých hranic. Až už se jedná o čerpání zdrojů, problematiku lidských práv či vzrůstající množštví textilního odpadu, pro který nemáme využití. Je třeba zaujmout stanoviska, která v módním průmyslu napomůžou ke změnám, jež do budoucnosti omezí jeho negativní dopady a napomůžou k tomu, aby móda byla uvědomělejší a životu příznivější aktivitou.

....pokračování příště...