... koule se válejí...

V poslední době zanedbávám sport, domácí práce, ... Protože nemám čas. Když pominu práci, tak největším časožroutem je pro mě v poslední době šití. Teda vlastně obšívání. Koulí. A nemyslete hned na nějaký čuňačinky - jde o koule dřevěné anébrž korálky. Ale protože se nejedná o malé pidi korálky, ale o macky 2cm v průměru, říkám jim láskyplně "moje koule."

I když vlastně pidi korálky (pro poučené - rokail, pro zaryté angličtináře - seed beads) tady hrají hned druhou hlavní roli. To se totiž ta velká koule obšije tím rokailem. Ten má průměr cca 2,2mm (berte to fakt jako přibližný údaj, rokail není korálek typu pravidelné kuličky).

S obšíváním jsem začala proto, že jsem musela na nějaký čas přestat kroužkovat. Neumím sedět a nic nedělat, takže když jsem místo mazlení se s kroužkama dodělala všechny takový ty domácí resty, obšívání byla jasná volba :-) Několik nepovedených patvarů na začátek, hafo nadávání a vztekání se,... a pak to najednou šlo. Když jsem s tím začínala, netušila jsem, jak moc mě to chytne. Že se stanu závislákem. A vidíte - jsem v tom až po uši.

Začínala jsem jednobarevnýma. Pak přišly vodorovné pruhy, pak svislé pruhy, pak puntíky. Zkusila jsem i spirálky, kosočtverce, stínování. I když je člověk při tvorbě vzoru limitovaný rozlišením daným maximálním počtem korálků a způsobem jejich skládání, přesto se dá objevovat pořád nové a nové možnosti. Když nešiju, vymýšlím si nové vzory. Když nevymýšlím vzory, tak šiju. Na své oblíbené kroužky jsem ani nezapomněla ani nezanevřela. Ráda se k nim naplno vrátím hned, jak jen to bude možné. Teď si ale budu ještě nějaký čas užívat svého koulového šílenství.