Tak jsem dnes zjistila, že mě pravděpodobně posedla vášeň pro šití. Už týden chodím spát kolem jedné až druhé hodiny noční. Proč? Jednoduše protože šiji, střihám, podžehluji a kombinuji. Proč v noci? Protože náš jednoroční Rarášek je velmi zvědavý, což mu již jednou vyneslo prošitý prstík. Zkušenost pro mne tak nepříjemná, že stroj nevytáhnu, dokud neusne.
Myslím, že první impulzem pro zakoupení nového stroje a návratu k šití byl právě on a moje touha vytvořit pro něho něco jedinečného a z lásky. Myslím, že to je ta nejkrásnější motivace, která snad může být, tedy pokud Vás taková činnost baví a naplňuje. Takže Ríša má ušito kde co a s objednávkami na šití už přichází i můj drahý muž. Poslední věc, jež si objednal, byl obal na tablet a s výsledkem je spokojen, což je největší odměnou pro maličkou ješitnou částečku, která se ukrývá kdesi hluboko v mém nitru.
Musím říct, že druhým velkým popošťouchnutím bylo i objevení krámku s tak nádhernými látkami, že si ani člověk nestačil představovat, co všechno by se z nich dalo udělat. Možná, že kdybych do něho vešla už dříve, vzplála by má vášeň už dávno. Je zvláštní, že ačkoli jsme kolem něho chodila minimálně jednou týdně, vstoupila jsem až nedávno a nestačila žasnout jaké poklady a jak vstřícná obsluha se uvnitř skrývají....
Takže teď je TOP 1 šití, ale ještě před půl rokem to byla práce s polymery a průběh byl úplně stejný. Ponocování, vtíravé myšlenky směřující jen k barvám vzorů, tvarům a vůbec všemu co se kolem polymerů točí. A ani tato etapa, na mé cestě světem ručních prací a kreativity, nebyla zdaleka jediná. Před ní tady bylo období plstění a vyšívání.
Všechny mé malé velké radosti bych souhrnně nazvala "Vášeň pro ruční práce", protož ono v podstatě není ani tak důležité co přesně děláte, ale to že to děláte vlastníma rukama, pod kterými vznikají často skutečně jedinečné kousky, nositelé radosti. Radosti, kterou máte nejprve Vy z práce na výrobku, potom po druhé Vy, když vidíte, jak hezky celé dílo vypadá a do třetice zase Vy, když vidíte, jak věc, která vznikla pod vašima rukama, těší nového majitele. V neposlední řadě má radost i již zmiňovaný nový majitel výrobku, když ho dostane, když mu ho někdo pochválí nebo když mu dělá „dobrou službu“.
V podstatě jsem si dnes uvědomila, že to že mohu tvořit vlastníma ruka a radovat se z toho je jeden z nejlepších věcí, které mne potkali, protože až mi bude někdy zase smutno, tak si prostě jen tak pro radost něco vytvořím a život bude zase veselejší.
A tak přeji i Vám všem, kteří jste dočetli až sem hodně radosti, která projasní Vaše dny.
Katka
