Krásný den,
proč slavíme velikonoce?
Velikonoce jsou svátky jara. Tak byly vnímány v pohanských dobách, kdy se začala příroda po zimě probouzet. Zcela nový rozměr dalo Velikonocům židovství a křesťanství.
Velikonoční svátky připadají na neděli po prvním jarním úplňku.
VELIKONOČNÍ TÝDEN DEN PO DNI :
KVĚTNÁ NEDĚLE
Ve znamení zelené ratolesti otevírá velikonoční týden.
MODRÉ PONDĚLÍ (NĚKDE TAKÉ ŽLUTÉ)
Tento den z hlediska křesťanství žádný velký význam nemá, ale tradičně v domácnostech začal úklid.
ŠEDIVÉ ÚTERÝ
V tento den úklid pokračoval, měly by se vymetat pavučiny z koutů.
ŠKAREDÁ STŘEDA (TAKÉ SAZOMETNÁ STŘEDA)
Z hlediska křesťanství má poměrně velký význam. Jidáš v tento den zradil Ježíše. Byl to nehezký – škaredý čin, proto také označení dne jako „Škaredá středa“. V tento den byly vymetány saze z komínů.
ZELENÝ ČTVRTEK
Křesťané si v tento den připomínají poslední večeři Páně. Večer pak zvony symbolicky odlétají až do bílé soboty do Říma. Jejich zvuk nahrazují řehtačky. Z pohanského hlediska je tento den poměrně známý, traduje se, že pro zachování zdraví pro celý další rok byste měli sníst něco zeleného.
VELKÝ PÁTEK
V tento den si křesťané připomínají ukřižování Ježíše. Na památku se konají mše a lidé drží půst. Ostatní zvyky vázající se k Velkému pátku jsou pohanské. Velký pátek je spojen s kouzly, údajně se otevírá země a vydává své poklady, místo označuje světlo.
BÍLÁ SOBOTA
Znovu se vrací zvony, které odletěly na Zelený čtvrtek. Pletou se pomlázky, barví vajíčka, můžou se začít péct beránky a mazance, v chalupách se uklízí a na stole by neměl chybět bílý ubrus.
BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ
Podle křesťanské tradice právě v neděli na Boží hod velikonoční za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Kousek svěceného jídla byl darován poli i hospodářským zvířatům pro zajištění hojnosti a bohaté úrody.
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ (TAKÉ ČERVENÉ PONDĚLÍ)
Končí jím velikonoční týden, chlapci chodí po staveních a pomlázkami upletenými z proutků šlehají děvčata a ženy. Za to, jsou obdarováni zdobenými vajíčky. Jedná se o pohanský zvyk, který by měl zajistit zdraví a krásu ženám a plodnost mužům. Součástí koledování může být také polévání vodou. Konkrétní zvyky se liší kraj od kraje.
Měkoučké hedvábí úsvit Ko-runka
Jsi-li starý nebo mlád, velikonoce má každý rád. Přicházejí koledníci, malý i velcí. Těch malých se nebojím, ale ti jejich tátové, oni se snad na ženách mstí nebo co. Některý švihne jen to štípne, a těch řečí, prý pro zdraví. Stejně už se zase těším, jak je potěším drobnými dárky a sklenkou něčeho dobrého. Ko-runka
. Bohužel už vyrostl a na koledu s tátou a dědou se už stydí. babizna61
, jakou lotrovinu vymyslí. jari.ticha
A všem nadělím nějakou maličkost na sebe, aby nás beránek nepokakal. Velikonoce jsme slavili se širší rodinou, dokud byly naše dcery malé. Holky vždycky někam schovaly chlapům (tátovi, dědovi a strejdovi) pomlázku. Ti ji ale vždy našli nebo měli rezervní. Výprask jsme však nikdy velký nedostaly, protože naši chlapi si potrpí na obrovskou pomlázku - jenže s tou se v panelákovém bytě špatně manipuluje.
Arnika-kreativ 




