Ráno se probudím a vidím, aniž bych si musela nasadit brýle. Vlastně si je naopak musím sundat... spím totiž se slunečními brýlemi.

Komu se to nechce číst celé, tak tady je shrnutí. Laserová operace očí, metoda Lasik:
- nebolí to (a je to docela sranda)
- i když samotná operace trvá asi 15 minut, strávila jsem na klinice 4 hodiny
- kontrola je druhý den po operaci a pak za týden
- asi den po zákroku je vidění jako v mlze, ale celkem rychle se to upraví
- po zákroku se musí kapat antibiotika (po těch je taky docela rozostřené vidění)
- VIDÍM

Ve středu 18. února jsem se v doprovodu svého milovaného muže vypravila do Zlína, abych si tam nechala odstranit dioptrickou vadu. Objednaná jsem byla na 13. hodinu. Před samotnou operací jsem podstoupila dvě krátká vyšetření - jednou mi měřili rohovku či co a podruhé šlo o klasické zjištění počtu dioptrií. Pak jsem podepsala lejstro s vyjmenovanými možnými následnými problémy (a že jich tam bylo), dostala jakési dva prášky proti bolesti, něco mi kápli do oka a čekala jsem.

V čekárně si mě vyzvedl sám doktor Smečka a dovedl mě na "operační sál," kde mu sekundovala taková příjemná paní doktorka. Operační sál je v uvozovkách proto, že to tam vypadalo ne jako na sále, ale jako v normální ordinaci. Lehla jsem si na lehátko, pod kolena dostala polštář a do každé ruky malý masážní míček. Strašně jsem se bála, ale teď už utéct nešlo.

Pan doktor mi zase něco kápnul do oka. Přestalo se mi chtít mrkat. Levé oko mi zalepili, na pravém roztáhli víčka (naštěstí jsem neviděla čím) a šlo se na to. Pokaždé, když se něco mělo dít, mi doktor řekl. Například - "Teď bude trochu tlak na oko" - a kupodivu byl trochu tlak na oko.To byla z celé operace asi největší nepříjemnost. Následovalo upozornění abych se nelekla, něco zarachotilo a fouklo mi do oka. Samozřejmě jsem se lekla. Pak jsem viděla, jak mi z oka odklápí kousek té vrchní vrstvy - fakt zajímavý pohled. Rozostřilo se mi vidění a měla jsem se dívat na zelné světlo. Chvílema jsem ho neviděla, ale doktor říkal, že prý se dívám moc dobře. No a pak zavrčel laser. Zavrčel a zasmrděl. Byl to takový ten puch, jako když vám vrtají zuby. Trvalo to jen chvilinku a zase jsem byla pochválená, jak se pěkně dívám. Přiklopili mi zpátky ten kousek, co předtím dali stranou a uhladili ho štětečkem. To mi přišlo hrozně srandovní, páč jsem ten štěteček viděla, ale vůbec necítila. S druhým okem to bylo naprosto stejné, taky taková rychlovka. Na sále jsem byla necelých 15 minut. Po zákroku mi doktro Smečka ještě jednou řekl, co že to vlastně se mnou prováděl, že mám mít chvilku zavřené a zase mi do nich něco kápnul.

Po asi 20 minutách jsem šla zase na vyšetření. Naštěstí bylo všechno v pořádku. Zase mi čímsi prokápli oči, objednali mě na druhý den na kontrolu a okolo 5 hodiny jsme jeli domů. Ve čtvrtek mi na kontrole z očí sundali léčebné čočky a řekli, že se to hezky hojí. Uf, naštěstí. Teď si několikrát denně kapu do očí antibiotika a umělé slzy. Spím se slunečními brýlemi, abych si ve spánku nesáhla na oko. Vidím. Je to
paráda.

A ještě chci poděkovat všem, kdo mi před operací vyjádřili podporu. DÍKY