Nedávno mě moje kamarádka Hanka poprosila, jestli bych s ní něco ušila. Měla doma starý šicí stroj a nikdy ho nevyndala. A moc ráda by se naučila šít.
Hanka je kadeřnice a zrovna ten den stříhala celou moji rodinu. Když jsem jí chtěla zaplatit, řekla mi, že bude ráda, když ji naučím šít. Tak jsme dohodly, že to bude "Dar za dar".
Zrovna byl pátek, ani jedna jsme už nic neměly, takže když Hanka skončila s barvením a stříháním vlasů, uvařila jsem kávičku a vyndala Burdy. Hanka zalistovala a hned si vybrala letní šaty, které se k ní přesně hodily. Hned druhý den jsme se vypravily do obchodu s látkami. Koupily jsme více, než jednu látku na šaty.
Ve střihu šaty měly dva kanýry, každý z jiné látky, ještě tam byly kapsičky, lemované kanýrky. Takže jsme koupily dvě látky. Hanku vzala za srdce krásná červená látka se spirálkami. Na kanýr si vybrala bílou látku téže kvality s potiskem květin. Obě látky jsou americké s nemačkavou úpravou. Cena je sice trochu vyšší, ale stojí to za to, protože se z nich skvěle šije. Takže bylo nakoupeno a jeli jsme ke mě domů, abychom se pustily do šití.
Hance jsem ukázala, jak vytáhnout střih z Burdy, jak položit na látku a hlavně ať se nebojí do látky stříhnout. Hanka vše zvládla perfetně.
Na další schůzku jsme se domluvily, že přijedu k ní domů a kouknu na její starý šicí stroj, který ještě nikdy nevybalila. Zjistila jsem, že má doma starý Lucznik, který moc dobře znám. Měla ho totiž moje teta a něco jsem na něm ušila v 80. letech. Tenkrát se tady nejvíce vyskytovaly dva typy elektrických šicích strojů - Lucznik z Polska a Veritas z východního Německa. Zjistila jsem, že Hanky Lucznik je ještě ve výborné kondici, seřídila jsem spodní a horní nit a Hanku naučila, kudy má vést nit, jak namotat spodní nit....
...a daly jsme se do šití. Když pak mělo dojít na druhý kanýr z té bílé látky. Obě jsme se zarazily. Nějak nám bylo líto stříhat z té krásné látky jen proužek na kanýr. Vzhledem k tomu, že to byl šikmý proužek, takže byl potřeba metr látky. Už před tím si Hanka řekla, že na šaty nebude chtít kapsičky, aby to nevypadalo jako zástěrka. Nezůstaly jsme tedy věrné modelu z Burdy a upravily jsme ho podle přání Hanky. Bez kapsiček a jeden kanýr. A výsledek je úplně dokonalý, na to že je to první Hanky výrobek. Jen se koukněte.
Hanky nadšení nebralo konce, a protože nám ještě zbyl metr krásné látky s jemným květinovým potiskem, úplně stvořený na halenku, v šití jsme pokračovaly. Hance se v Burdě líbily ještě jedny šaty a ještě více se jí líbilo, jak jsou řešené nahoře. Tak si vytáhla střih a použily jsme jen vrchní část. A začaly šít halenku. Hance se také moc líbila jedna sukně. Ta by se přesně hodila k nové halence...
Ještě jednou zavítaly do obchodu s látkami a udělaly další nákup. Kromě nádherně modré látky na sukni si ještě Hanka koupila tutéž látku na sáčko a ještě krásně žlutou látku na další šaty. Kromě toho, jsem si i já koupila pár látek pro sebe.
Ani u sukně jsme nezůstaly věrné střihu z Burdy a trochu jsme ho poupravily. A výsledek je opět naprosto dokonalý. No koukněte, halenka a sukně. Hanka už se cítila jako na dovolené u moře, na kterou brzy pojede.
