... s květinovou vůní.

Ráno bylo hektické, jak už to první týdny v září bývá. Dvojitě všechno nachystat, obléknout, připravit snídaně, svačinky, vypakovat děti do auta, v zápětí zjistit, že nemohu najít klíče... takže zpátky domů, všechno prohledat, začít nervoznět, protože čas běží, ale vizity nepočkají. Nálezem klíčů naložit děti a postupně vykládat... ve školce... o několik kilometrů dál ve škole a hurá přes půl Prahy do práce... no a v tomto tempu celý den. Kontroly, vizity, skupiny, pohovory, zápisy a zase naskočit do auta, objet školy, školky, nakoupit, uklidit... ááááá do dílny stvořit prsten dnešního dne.

V polovině práce mne dostaly děti, které přiběhly do dílny s natrhanými kytičkami. Svět je hned hezčí, voňavější, usměvavější. A tak i SOS prstýnek dostal na závěr kytičku... aby byl hezčí, voňavější a usměvavější...