O víkendu jsem byla v Ikee. (Přesně jak říkala Martina, o víkendu do Ikei chodí akorát šílenec). Barák plnej lidí, uřvanejch dětí, nasranejch chlapů, co vůbec nechtěli kupovat almaru, nebo lustr, či dokonce "tu překrásnou deku", ale chtěli bejt doma, koukat na fotbal a pít kafe/pivo (správné si vyber). Nicméně máma zavelela a jelo se, je jedno zda 10km či 150, ale jelo. Na oběd inzerovanej v letáku se sice čekalo hodinu, ale "Máňo, můžeš se vytahovat, že jsi byla na obědě v Ikee až půjdeš s ženskejma do konzumu". Vzhledem k tomu, že už dávno manžela k nákupům kdekoliv neznásilňuju (jeho kreditka docela postačí), využívám klidu, že mě nikdo nehoní a nefuní mi za krkem, když se chci někde koukat, tak jsem vyrazila i přes varování. Potřebovala jsem lampu do nově přestěhovanýho bytu a děsně nutně takovej vláček ze svíček (znalci Ikea programu vědí, o čem mluvím). Myslela jsem, popadnu co potřebuju a půjdu. Omyl !! Zaposlouchala jsem do rozhovoru jednoho páru, ona prsatá blondýna 25, on seriozní 50sátník. Blondýna chtěla konvici na čaj (překrásnou) černou za skoro 2000,- Kč. On propagoval konvici za 290,- (ošklivou a blbou). A teď přichází na řadu konečně ta diplomacie, vnutit dámě, že ten čaj by se v té černé konvici bál a nemohl by se naplno rozvinout co do chutě i vůně je podle mě geniální :-)
Blondýna vytřeštila oči a se slovy "jak myslíš medvídku" zakoupila tu za 290,- (ošklivou a blbou) a pán vypadal, že vyhrál F1. Opravdu by mě zajímalo, co by pán vymyslel, kdyby chtěla briliantovej prsten. Třeba že brilianty se styděj na světle?? No hlavně, že byli oba spokojení a já taky. Byla jsem šťastná, že jsem už tak dlouho vdaná, že koupi konvice nemusím vysvětlovat a taky za to, že můj manžel jezdí do dílny mimo Prahu a neposlouchá rozhovory v Ikee. Aby se mi čirou náhodou nenakazil...