Jedno páteční říjnové ráno jsme se my zaměstnanci a uživatelé sdružení Filia začali scházet na brněnském autobusovém nádraží Zvonařka. Cílem naší cesty byla obec Pasohlávky, kde jsme také na zastávce u Aqualandu Moravia  pravidelné autobusové linky Brno-Mikulov vystoupili. Ale ne nešli jsme se vykoupat a užít si radovánek v bazénech a sauně tohoto vodního zábavního parku. Nic takového. Naše kroky směřovali k přilehlému archeoparku Brána do římské říše.  Náš nový kolega Petr, jehož dcera Veronika je vystudovaná archeoložka a v archeoparku pracuje, nám totiž domluvil prohlídku. Na Veroniku se chvíli čekalo, protože měla nějaké pracovní povinnosti v archívu v Rajhradě, ale nakonec jsme se dočkali. Vstupní hale archeoparku do které jsme vstoupili dominovala velká nástěnná mapa Římské říše v rozloze, kterou měla v době kdy římští legionáři dorazili do míst, kde se archeopark nachází. Jedná se o dobu asi 160-180 po Kristu. Římská říše tehdy zahrnovala velkou část dnešní Evropy, včetně Británie a pobřeží Severní Afriky a Blízkého Východu a její severní hranice ležela právě kousek od míst, kde jsme se nacházeli, přirozenou hranicí byla řeka Dunaj.  V té době bylo území dnešní Moravy osídleno germánským kmenem Markomanů  a římský císař Marcus Aurelius měl v úmyslu toto území k římské říše připojit jako novou provincii Marcomania. Císař ale během jednoho tažení zemřel a jeho nástupce Commodus  (v hollywoodském blockbasteru Gladiátor režiséra Ridleyho Scotta ho hrál Joaquin Phoenix),  v těchto výbojích nepokračoval a zaměřil se na rozšiřování Římské říše jinými směry. Po úvodním Veroničině slově, která nás přivítala a uvedla výše uvedené základní informace, jsme se přesunuli do vedlejší místnosti s obrazovkou, kde jsme shlédli při dobré kávě krátký fiktivní příběh římského legionáře Brucia, který se zúčastnil tažení proti germánským Markomanům. Smyšlený příběh, který má přiblížit život obyčejného pěšáka římských legií, vytvořili zaměstnanci archeoparku.  Poté jsme se přesunuli do hlavní místnosti archeoparku, kde jsou vitríny s exponáty nalezenými při archeologických pracích, zejména zbytky různých nádob, mince, hřeben a další nálezy získané při archeologických průzkumech. Veronika navázala na informace z úvodu a za pomoci velké obrazovky nás podrobněji seznámila s historií římských výbojů na Moravě a jejich potýkání se s germánským kmenem Markomanů. Mne zaujalo, že nejsevernější místem kam římské legie došly, byla oblast nedaleko míst, kde je dnes Olomouc. Dozvěděli jsme se také, že v místech, kde je dnes obec Pasohlávky na návrší Hradisko u Mušova se nacházela mohutná římská pevnost, v níž stály i první lázně na našem území. Veronika rovněž uvedla na pravou míru tvrzení, podle kterého přinesli Římané na naše území pěstování vinné révy a zpracování vína, jak se traduje mezi některými moravskými vinaři. Není to ale pravda, první nálezy o pěstování vinné révy pocházejí až z 8 až 9 století, tedy z doby Velkomoravské říše. V přednášce také zazněli podrobnější informace o historii zdejších archeologických výzkumů, které započali v 17 století, kdy zde bylo panství Lichtenštejnů, ale největší rozvoj zaznamenali ve dvacátých letech minulého století, kdy nad vykopávkami záštitu převzal tehdejší prezident Masaryk. Po přednášce jsme si mohli prohlédnout vystavené exponáty, nebo si zahrát na instalovaných panelech různé hry. Vědomostní hry týkající se tématu Římské říše jako poznej římské císaře, urči letopočty konkrétních událostí, různé otázky týkající se života v dobách Římské říše kde se vybíralo z více nabízených možností, nebo jsme si také mohli složit puzzle s římským legionářem, čehož se iniciativně chopila zejména naše klientka Jiřinka. Po návratu do vstupní haly jsme se pak nějakou dobu zdržovali u zdejšího obchůdku s dárky a suvenýry, kde si někteří z nás koupili slušivá trička, a nebo jako já, hrníček s motivem římských vojáků a magnetky na ledničku. Tím byla naše návštěva archeoparku u konce a Petr nás postupně rozvezl k asi dva kilometry vzdálené restauraci, kam jsme si zašli na oběd. Vaří tam dobře a taky nás potěšilo, že podle výzdoby interiéru restaurace zdejší štamgasti fandí brněnské Kometě.  Po obědě jsme se autobusem vrátili do Brna.

Osobně hodnotím naši výpravu do archeoparku pozitivně a asi nejsem sám. Dozvěděli jsme se nové věci, popřípadě si připomenuli dávno zapomenutá fakta z hodin dějepisu na základní nebo střední škole. Expozice archeoparku je nápaditá, klade důraz na interaktivitu, kombinuje tradiční způsoby prezentace, jako jsou vitrínky s vystavenými exponáty s moderními audiovizuálními technologiemi a je srozumitelná a zaujme i ty z nás, kterým je téma pozdního starověku jinak vzdálené. Ale na druhou stranu, navštívit saunu Aqualandu Moravia by asi taky nebylo špatné :-)

 Martin Kačeriak 4 listopadu 2022 Újezd u Brna