Patříte mezi vláčkomily? Pojďte se s naším klubem vydat na výlet po kolejích, nakoukneme do muzeí, zjistíme pár zajímavostí a samozřejmě nezapomeneme na Járu Cimrmana.

Začneme třeba v Praze, kde můžeme navštívit kolektory (síť tunelů, ve kterých jsou vedeny inženýrské sítě), v hlavních chodbách 40 m pod zemských povrchem jezdí důlní vlak, projíždí pod Prašnou Bránou i Staroměstským náměstím. Vstupné je vysoké a vstup je povolen dětem od 6 let.

V prostorách bývalé výtopny Praha - Zlíchov najdeme sbírku parních a motorových lokomotiv, parní vál nebo historické nákladní automobily. Otevřeno je každý poslední víkend v měsíci - od června do září.

Ve středních Čechách si nenecháme ujít Kolínskou řepařskou drážku, je zde muzejní expozice,  zprovozněný dvoukilometrový úsek, svést se můžeme v obnovených nebo nových osobních vozech, které jsou taženy parní nebo motorovou historickou lokomotivou - a to o víkendech od května do září.

Hornické muzeum Příbram - je tu spousta expozic, technických památek, strojů, důlních železnic, cáchovna, strojovna, šachetní budova s vyhlídkovou věží, hornická chalupa ze 17.st., kde uvidíme i lidové hračky a loutky. V dole Drkolnov je unikátní vodní kolo o průměru víc než 12 m a 51 m dlouhá důlní skluzavka.

Jedna z našich nejpopulárnějších železničních tratí je Posázavský Pacifik.

Jižní Morava - První vlak tažený parní lokomotivou vjel na naše území 6. 6. 1838, v Břeclavi byl uvítán hudbou, střelbou, zpěvem a tancem. O 1 měsíc a 1 den později se slávy dočkalo i Brno, kam dorazily první 4 vlaky z Vídně. Trať mezi Brnem a Břeclaví se do železniční historie zapsalo i nedávno, kdy v r. 2004 mezi stanicemi Zaječí a Rakvice dosáhlo Pendolino rekordní rychlosti našich drah, a to 237 km/h.

Každou první neděli v měsíci - od května do září - můžeme navštívit brněnskou zahradní železničku, na 80metrové trati je přes 20 výhybek.

V historické budově vodárny přímo v areálu vyškovského nádraží sídlí Malé železniční muzeum, kde najdeme např. parní kotel, před budovou i expozici funkční zabezpečovací techniky, otevřeno je po dohodě s výpravčím.

Salon expres Vagon Polnička - areál zahradní restaurace, která je umístěna ve vagonu, je zde 300 m dlouhá trať, tunel, pár dalších lákadel pro děti - zvířátka, skákací hrad.

Severní Morava - na trase mezi Hranicemi na Moravě a Přerovem - v obci Slavíč - najdeme opuštěný, prázdný a nevyužívaný železniční tunel, ke kterému se váže zajímavá legenda o jeho vzniku. Údajně byl postaven na přání císaře Ferdinanda I., který se při audienci zástupců železniční společnosti rozlítil nad tím, že na trati nebude žádný tunel. Větou "Každá pořádná trať má mít tunel!" pak rozhodl o výstavbě Slavíčského tunelu. Skutečnost je prý ale méně zajímavá.

Mladějovská průmyslová železnice - Mladějov byl poslední železniční tratí u nás, na které se udržel parní provoz ještě v 80. letech minulého století.

Zahradní železnice Drahanovice - Střížov - je zde kolem 70 m kolejí, 3 stanice, zastávka.

Vagonářské muzeum Studénka - nachází se na zámku ve Studénce, je zde expozice kolejové dopravy, zabývá se nejen historií a výrobou místní vagónky.

Na trati mezi Mikulovicemi a Jindřichovem na Moravě vlaky jedou přes polské území, projedeme nejvýše položenou rychlíkovou zastávkou Ramzová a v Horní Lipové navštívíme v bývalém stavědle malé muzeum Slezského Semmeringu, kde se dozvíme o historii této tratě a dostaneme pamětní razítko.

Východní Čechy - Dělostřelecká tvrz Bouda nabízí kromě klasických prohlídkových okruhů i možnost objednání speciální "železniční prohlídky", kde uvidíme pevnostní železnici  s celkovou délkou asi 760 m.

V Železničním  muzeu v Rosicích nad Labem najdeme expozici o historii železniční i městské dopravy v pardubickém regionu, jsou zde exponáty zabezpečovacího zařízení, lamp, telefonů a jízdenek.

V Malých Svatoňovicích před areálem dolu najdeme volně přístupný krátký úsek dráhy s vystavenou lokomotivou, důlními vozy a těžním zařízením (Malé Svatoňovice jsou rodištěm bratří Čapků, můžeme navštívit i jejich muzeum).

Jižní Čechy - všichni určitě známe Jindřichohradecké úzkokolejky – jejich historii je věnována část expozice v Městském muzeu v Kamenici nad Lipou.

Důlním vlakem se můžeme svézt v Grafitovém dole v Českém Krumlově, svezeme se zhruba 2 km, i když prohlídka dolu je zaměřena na těžbu.

Zahradní železnice v Dačicích má asi 150 m, jezdí tu parní lokomotiva, 4 motorové lokomotivy a asi 15 vozů.

Stanice Nová Buková na trati Horní Cerekev – Tábor se nachází přesně na hlavním evropském rozvodí – voda stékající z jedné poloviny střechy nádražní budovy odtéká do Severního moře a voda z poloviny druhé do moře Černého.

V historické roubené budově v Římově je expozice modelů kolejiště, má připomínat koněspřežku do Lince a jejího stavitele prof. Gerstnera.

Něco málo přes 100 m měří nejkratší mezinárodní železnice světa – vede z Nového Údolí (na trati Volary-České Budějovice) až do rakouského Haidmühle. Jet můžeme buď šlapací drezínou, nebo se svézt replikou parní lokomotivy Gigant, která má ekologický pohon na seno z místních luk. Nedaleko stojí 3 železniční vozy, v nichž najdeme malé muzeum šumavských lokálek a historie místních obcí a občerstvení. Otevřeno je v červenci a srpnu, jinak příležitostně. (Ve Volarech je muzeum s expozicí hraček, replik krojů a obrázků pro duši)

Plzeňsko

V Muzeu drezín v Čachrově uvidíme nejen šlapací drezíny nebo unikátní drezínu na ruční pohon z r. 1851, která si zahrála ve filmu Hlídač č. 47, ale i sbírku dokumentů, uniforem a cedulí z historie železnic. Otevřeno je většinou o víkendu – po předchozí dohodě.

Velké kolejiště, jehož součástí je i funkční lanová dráha a úzkorozchodná trať najdeme v Modelovém kolejišti Vrčeň u Nepomuka, kde uvidíme i čeppice, uniformy, lampy, telefony, průkazy atd.

V areálu plzeňské Škody byla otevřena jedna z nejmodernějších expozic u nás. Je rozdělena na 4 části, z nich jedna „Expozice Škoda“ předvádí řadu výrobků této značky včetně modelů elektrických lokomotiv.

Krušnohoří a Karlovarsko - v Karlových Varech se projedeme pozemní lanovkou, v provozu jsou 2 – lanovka Imperial je součástí městské dopravy a stoupá z Divadelní ulice k hotelu Imperial  celá je umístěna v tunelu, je nejstarší lanovkou Evropy tohoto typu. Druhá lanovka – Diana – je turistická, stanici má u hotelu Pupp a vyveze nás na vyhlídku nad město.

Podkrušnohorské technické muzeum Most se věnuje historii dobývání uhlí, ale najdeme tu i železniční vozidla s normálním i úzkým rozchodem a kompletní kolekci důlních vozů z hlubinných dolů Mostecka. Unikátní je důlzní záchod. Muzeum sídlí v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III mezi Mostem a Litvínovem.

V Muzeu modelové železnice v Trmicích najdeme stálou expozici, kolejiště, modely, zahradní železnice.

V areálu bývalé montážní základny BVG Zalužany sídlí muzeum historické techniky, najdeme tu úzkorozchodnou drážřku včetně 50 důlních vozíků, soupravu historických nákladních vozů a malou motorovou lokomotivu. Uvnitř je modelové kolejiště. Návštěva jen po telefonické domluvě.

Severní Čechy – v budově Kořenovského nádraží navštívíme expozici zaměřenou na zubačku, uvidíme dokumenty, fotky i kus kolejí s ozubnicí a kolem z lokomotivy a historický stožár původního elektrického vedení na trati. Abtova ozubnice se využívala mezi Tanvaldem a Kořenovem, byla vložena mezi kolejnice v úsecích s velkým spádem, strmější železniční trať u nás nenajdeme.

Zubrnická lokálka a muzeum – najdeme zde expozici historie a současnosti místní dráhy, výstavu zabezpečovací a osvětlovací techniky, model stanice Levín, historická vozidla.

Zahradní železnice v Chlumci nad Cidlinou – můžeme obdivovat lesní železnici, průmyslovou dráhu, kolejiště, součástí je i muzeum dopravy a těžby dřeva, můžeme se svézt v otevřeném voze.

Nakonec přidám jeden můj tip - cestu Orient expresem - původní historická souprava z r. 1883, zrekonstruovaná a luxusně vybavená,  má 17 vagonů, z toho 3 restaurační a jeden barový, táhnou ho 2 lokomotivy, o cestující se stará 40tičlenná posádka. Jízdenka stojí zhruba 1700 eur.

Mně zatím bude stačit Ratíškovická velodráha - kde si můžeme zapůjčit 6timístnou drezínku a na vlastní pohon projet tříkilometrový úsek. Na kraji obce najdeme i Muzeum ve vagonu.

A konečně se dostáváme k jedné z nejkrásnějších železničních zastávek u nás, která je ukryta v lesích České Kanady. Po dostavění úzkokolejky mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí tady vlaky nezastavovaly – snad jen s 1 výjimkou, na kterou nás upozorní pamětní cedule:

Na tomto místě stanul v noci z 28. na 29. června český velikán Mistr Jára Cimrman poté, co byl vyloučen z přepravy v osobním vlaku č. 4052 z Nové Bystřice. U příležitosti 30. výročí oné události v roce 1930 zde pak na popud vděčných občanů Kaprouna zřídila dobrotivá železniční správa zastávku. Ke 100. výročí památného výsadku věnují Jindřichohradecké místní dráhy a.s. a Divadlo Járy Cimrmana.

Postupně vedle památníku Járy Cimrmana (odlitá postava mistra včetně utržené vlakové brzdové hadice) vzniká kamenná mohyla. Celých 333 kroků českých nás dovede k záhadnému CIMPRu.

Doufám, že jsem Vás nalákala na nějaký výlet. Budu ráda, když mi napíšete pár řádků, kde to znáte, kde se Vám líbí, nebo naopak nelíbilo. (Mě například velice zklamala zahradní železnice v Drásově ).

(Informace jsem čerpala především z knihy "KAM v ČR: Za vlaky a vláčky")