Když mi před pár týdny kamarádka sdělila, že pořádá výlet za textilními řemesly na Moravu, hned jsem řekla, že chci jet taky. Už jsem s ní absolvovala podobnou výpravu na vamberecké krajkářské bienále a bylo to moc fajn.
První zastávkou po půldenní cestě autobusem byla gobelínová dílna ve Valašském Meziříčí, kde dělají gobelíny tkané, vázané a také restaurují staré gobelíny. Dorazili jsme o něco dřív, než jsme byli ohlášeni, tak nás poslali do kavárny, která je hned vedle dílny. Óchat a áchat jsme začali už ve dveřích kavárny, protože stěny byly pokryté krásnými velkými gobelíny. Takže zatímco nám kávičky a čajíčky stydly na stole, my jsme chodili s foťáky po kavárně a fotili a obdivovali. Dokonce i na zemi místo koberců ležely gobelíny z produkce dílny a na zeď promítali staré černobílé filmové záběry o místních textilních řemeslech.
Pak nás pozvali k prohlídce. Dílna stále funguje, stále se v ní vyrábí gobelíny i podle návrhů současných umělců. Dělají se vpodstatě dvoje: jedny jsou tkané plátnovou vazbou, jsou tenší a mají hladší strukturu. Překvapilo mě, jaké velké množství barev používají. Viděli jsme třeba rozpracovaný gobelín podle návrhu jednoho současného výtvarníka, bylo na něm spousta barev v malých plochách. Prý je to práce pro jednu zkušenou pracovnici na dva roky. A zastoupit jí nikdo nemůže, protože každý má trošku jiné vidění barev a barevný cit, takže by ten přechod byl vidět.
Druhá technika výroby je vázání uzlů. Tedy říká se tomu uzly, ve skutečnosti jsou to smyčky omotané kolem osnovních nití. Hledala jsem na internetu obrázek, nakonec jsem ho našla pod názvem asymetrický uzel na stránce o restaurování. Vzniká tak krátký vlas, který se pak postřihuje na stejnou délku. Ten uzel jsme si mohli i vyzkoušet, není složitý, ale když jich má jedna pracovnice udělat třeba 5000 za den, tak to už je pořádný kus práce.
Ukázali nám i restaurování několik set let starých gobelínů. Opravdu mravenčí práce. Zajímavé bylo, když nám paní průvodkyně vyprávěla, jak se před restaurováním ty ohromné gobelíny perou. Musí prý udělat na dvoře vanu větší než je ten gobelín a jemně s ním pohybovat. A když to pak mokré zvedají a suší, to teda musí být něco.
Když jsem odcházela z té dílny, cítila jsem velký respekt a obdiv vůči lidem, kteří této práci věnují tolika úsilí a trpělivosti.