Už když jsme ve čtvrtek vyráželi na vandr na Dívčí Kámen a do Zlaté Koruny, říkala jsem si, že bych sem pak mohla dát pár fotek. Nakonec je toho ale k povídání tolik..Takže předem děkuji vám, kteří to dočtete až do konce a doufám, že vás nebudu nudit:)

30.4. je pálení čarodějnic, pro nás i trochu jiný svátek a to docela významný. Vypravili jsme se ho oslavit ohněm a vínem na jedno místo za Boršovem - hradiště ze 13. století, které na mě vždycky působilo tak, že tu určitě žili i Kelti - je tam dubový les, hliněný val a v trávě roste mařinka. Už cestou ve vlaku ale venku spustil slejvák...a my se začali probírat našima věcma - počítali jsme s tím, že bude hezky, stan jsme neměli, dokonce ani pláštěnky. Na hradiště jsme došli za tmy a za vytrvalého deště. Zajímavý je, že pokud je člověk pod střechou a může spát v teplý posteli, nikdy to dostatečně neocení, vždycky na to začne vzpomínat až v takovejhle chvílích - kdy mokne, je mu zima a nemá kde spát. No..a tohle v noci vzniklo:

Je to přístřešek z našich celt a tkaniček od bot, protože jsme s sebou neměli dokonce ani provázek:). Ale svému účelu posloužil dokonale..krásný bylo jak spaní, tak probuzení. Tady je pár fotek okolí, kokoříky jsem fotila přímo ze spacáku.

Ráno už bylo naštěstí hezky, vzduch voněl vodou a konvalinkama, já si oběhla hradiště a fotila kytky... a protože jsme si zapomněli i čaj, uvařili jsme si ho z místního jahodí a borůvčí:)

Několik fotek z cesty z Boršova na zříceninu hradu Dívčí Kámen:

Cesta se táhne okolo Vltavy přes nádherné louky a po skalách. Odpoledne jsme dorazili na hrad a jako vždy si ho šli prohlídnout. Na vyhlídce u staré borovice přibyla oplocená plošinka, naopak na svém místě není menhir, který stával vzadu naproti Dívčí skále, údajně ho někdo vyvrátil:/.

Z Dívčího kamene jsme měli namířeno na Třísovské oppidum - místo, kde stávalo keltské oppidum a kde je doteď dobře patrný ochranný val i kamenné zídky. Když jsme byli v půlce cesty, začaly padat skoro centimetr velké kroupy. Přečkali jsme bouřku pod stromem u cesty a zabalený v celtě a pak jsme pokračovali přes oppidum do hospody U Vlčáka. Pak nastala otázka, kde spát. Nad Kletí lítaly blesky a i když v tu chvíli už v Třísově nepršelo, vypadalo to, že každou chvíli začne. Tak jsme se vrátili na oppidum, kde je vyhlídka na hrad a u ní turistickej přístřešek. Vyhlídka je ale nad průsekem a na kopci, takže tam dost fouká...tak jsme zase vytáhli celty a z každý strany střechy jednu připevnili. No...na fotce to nemám, bylo to v noci..ale vypadalo to jako bouda z nějakého slumu:) Uvnitř jsme si načali flašku bílýho vína a protože nám už chyběl ohýnek, kterej v tom mokru nešel rozdělat, zapálili jsme si svíčky (jo, neměli jsme pláštěnku, stan a čaj, ale měli jsme flašku vína a svíčky:). No a nad svíčkama jsme začali opékat jednohubky - kostičky sýra a slaniny:) Ještě že nikdo zrovna nešel kolem:)

Na noc jsme přístřešek rozebrali, celty natáhli přes stůl a spacáky si natáhli pod něj. Ráno jsme asi docela pobavili skupinu turistů, kteří dorazili zrovna, když jsme se rozcuchaný hrabali ze spacáků.

Ranní výhled na hrad, foceno ze spacáku:

Turistický přístřešek:

Bylinky na čaj:

 

Po snídani jsme vyrazili ke Zlaté Koruně. Z Třísova do Plešovic vedla kdysi krásná polní cesta, loni jí bohužel vyasfaltovali, asi aby to cyklistům nedrncalo...

A tohle už je Zlatá Koruna:

Ve Zlaté koruně je starý cisterciácký klášter, je to národní kulturní památka a místo s krásnou atmosférou. Vevnitř jsme bohužel nebyli, ale aspoň jsme si prošli dvory.

Načerpali jsme vodu z pítka na dvoře a vyrazili do lesa směrem na Kleť.

Kleť je nejvyšší hora Blanského lesa a je to chráněné území. Na jejím vrcholu je rozhledna, hvězdárna a kolem hluboký les, kde rostou tyto kytičky:

Jmenuje se to dřípatka horská a ještě nikdy jsem je neviděla jinde než na Kleti. Na Kleti jsem mimo jiné prvně viděla křivku obecnou, ptáčka se zakřiveným zobákem (to aby mohl loupat šišky).

Kousek od vrcholu je rozcestí žluté a červené značky a v naší mapě je u žluté zakreslená "skalní hradba". I vypravili jsme se k ní podívat...nenašli jsme jí, zato jsme objevili tohle:

Strom po zásahu bleskem, kolem jeho kořenů doutnalo jehličí a v kořenech byly žhavé uhlíky. Člověk z toho má nejdřív posvátnou hrůzu ("ještě že jsme tu nebyli, když to uhodilo"), pak si začne říkat, proč zrovna tenhle strom..vždyť není vyšší než ostatní, spíš naopak. Byl to smrk bez špičky, od zhora do půlky kmene byl rozčíslý, pak puklina mizela a blesk vyjel na druhé straně stromu. Zalili jsme sice doutnající kořeny vodou, ale naše dva litry v tom jen zasyčely a jehličí odhořívalo dál. Bylo to na hřebeni a docela foukalo...bouřka byla už předvčírem a ještě to hořelo... a přece jenom, bylo to v CHKO. Tak jsme volali hasiče. Těžko se jim ale popisovalo, kam vlastně mají přijet...tak pro ně můj neskutečně obětavej muž vyběhl do kilák a půl dlouhýho krpálu na vrchol Kleti k horské chatě:) Hasiči přijeli i s autem až ke stromu a na hašení padla celá cisterna.

Vydrápali jsme se na vrchol Kleti, můj muž ten den už podruhý (tentokrát i s baťohem), zašli si na oběd a pak do hvězdárny. Pokud někdy budete na Kleti, určitě jděte do hvězdárny, tak zajímavý povídání už jsem dlouho neslyšela. Viděli jsme dalekohled, kterým se pozoruje slunce a do kterého se člověk nesmí podívat přímo (jak řekla slečna průvodkyně, člověk se podívá jen dvakrát - pravým okem a levým okem:)...pokud dáte pod čočku papír, shoří. Poslechli jsme si vyprávění o kometách a planetkách, které z Kleti pozorují a koupili jsme si pexeso:)

Rozhledna byla právě v rekonstrukci a nebyla přístupná, tak jsem jí ani nevyfotila, byla obestavěná lešením. Dolů jsme jeli lanovkou. Pokud někdy pojedete lanovkou z Kleti nebo na Kleť, všimněte si, že asi každá čtvrtá sedačka má zespodu pomalovanou stříšku. Na té mojí byly zrovna žirafy, palmy a afričánčata:)..jinde byly třeba velryby nebo domečky.

V Holubově jsme zjistili, že vlak nám jede až za dvě a půl hodiny:/ Nu co...ještě že máme pexeso:) V hospůdce, kde jsme si dali palačinky, jsme si půjčili nůžky, pexeso nastříhali a dvě hodiny uběhly jak nic:)

Jako vzpomínku na tento vandr jsem včera namalovala jeden šátek, který můžete vidět u mě ve zboží.

Teď už jsem druhý den doma...ale zas mě to neskutečně táhne ven...A těch víkendů je tak zatraceně málo..