Hm, tak v práci jsem chtěla kolegům udělat radost, ale... O polední pauze jsem udělala fotokoláž z naší výjezdové porady, co jsme byli v létě. Jen tak, přišla mi to dobrá akce, a chtěla jsem tím připomenout společný zážitky. Nalepila jsem to na nástěnku, ale pak pak jsem si vyslechla komentáře typu: : " To máš na takový věci čas?", " Proč na tý fotce vypadám tak hrozně?", "Proč na tý fotce nejsem?", " Ježíš, to byla blbá akce!".
Je mi to líto, chtěla jsem tím ostatní potěšit. Poslala jsem to aspoň Jolaně, ať se koukne, jestli jsem fakt tak nemožná, ale ta mi napsala, že se jí to líbí a že bych to těm lidem měla v práci poslat jako Pfko s nějakým sloganem o tom, že by se třeba mohli víc radovat z života jako na těch fotkách, nebo tak něco.
Pak jsem šla z práce domů přes město a všimla jsem si, že se lidi fakt málo usmívaj...
Doma stále Frantův bratr...
Čeká mě týdenní pracovaní cesta, tak pak uvidím co dál.
