Tak ano, téma se vybízí samo... Začíná jaro, ve světě se děje spousta katastrof, sčítáme se, umírají blízcí... taková podivná doba..

Mno ale tak jsem se rozhodla s touto pochmurnou náladou zatočit. Jak jinak, než se ostříhat na krátko -  je to pro mě takový symbol odhození starostí. Tak uvidíme, co nový účes přinese. A už se dějou věci, Franta si toho všiml a pochválil mě. Dále jsem potkala Hypíka s jeho slečnou, zastavila jsem se, oba je pozdravila a zeptala se, jak se má. On na to že dobře, a že mi to sluší a tak nějak se tvářil nostalgicky... nebo jsem si to jen vymyslela?? Jeho slečna na to řekla: "Zlato, pojď, spěcháme." a odtáhla si ho pryč. Brrrr...úplně jsem se při tom oslovení otřepala... Mno ale asi to nemá Hypík úplně ok, bo jsem pak našla ve schránce vzkaz, že se někdy staví a zajdem na procházku s Dredem.... Typickej "chlap - kamarád", ozve se, až když to se slečnou neklape.

Jinak mě čeká návštěva Frantové matky, na což se jako obvykle moc těším. Obzvlášť na rady do života a otázky, kdy se teda jako hodláme vzít... Hm, co na to říct?

Snažím se věnovat malým problémům, abych nemusela myslet na ty velké. Takže.. špatně mi funguje na klávesnici čárkované ú. Franta je schopný sníst 8 párků na posezení. Morče mi počůralo koberec. Opět se mi srazilo nějaké oblečení, nebo jsem zase vyrostlal? Franta mě jednou omylem zamkl v bytě mojema klíčema a i se svýma v kapse odešel do práce. A ještě stále jsem se nenaučila péct muffiny.

Howg!