Milí nakupující i prohlížející.Ve zkratce vám povím, co se dělo tento víkend u Tamburáčka.Je pátek. Eliška a tatínek si hrají. A já jsem se pustila do velkého úklidu, a hned z první skříně se na mně vyvalila hromada … 
Čeho? No látek, přeci. 
A ne jen tak ledajakých. Byly to moje oblíbené úplety (všechny od Českého výrobce). Ale ouvej. Je jich sice hromada, ale od každého jenom kousek. Tak co s tím? Vyhodit? To né! Prodat? Než to nafotím, změřím, … Taky ne. Na triko „pro velké“ to nedá, pro malé taky nic moc. A černá pro panenku? Taky ne. Tak tam nad tou hromadou sedím a přemýšlím. 
Udělala jsem si kafíčko a pohodlíčko. A najednou. Světe div se, nápad je tu! 
Kávu jsem vypila na jeden doušek, a pustila se do díla. Když šiju, tak nevidím, neslyším. Jsem mimo čas a prostor. Ruce pracují, a v hlavě se mi honí myšlenky: „A co když je té černé moc?“ „Co když je to zase jen tak obyčejné.“ „Já mám ráda praktické věci, ale co ostatní?“ „Podaří se mi skloubit pohádkovou a praktickou stránku oblečení?“ Myslím, že mnohé to znáte. Se střídavě euforickými a beznadějnými pocity jsem ale přece jenom Pohádkovou „kolekci“ dokončila. Teda, skoro. 
Nějaký ten kousek mám ještě v záloze, ale už nyní vám můžu představit
Jeho starší sestřičku Čertičku Bertičku
Kamaráda Kominíka Petříka
A kamarádku Vodničku Karličku
Když si budou tatínek s Eliškou zase příští víkend tak hezky hrát, jako tento, můžete se těšit na další pohádkové postavičky.
