Jeden do hodiny, druhý v životě ne.
Když jsou splněny tyto hlavní předpoklady ...
- bumerang je funkční (není to maketa)
- bumerang odpovídá Vaší fyzičce (dítě nehází 10 dkg polenem)
- povětrnostní podmínky jsou přející (stabilní mírný vítr nebo bezvětří, obvykle ráno a večer)
- prostor, kde házíte, je dostatečně velký a ne na svahu
... tak doba, než zažijete první chyt, závisí jen na Vás, a sice na ruce, mozku a motivaci.
Tou rukou mám na mysli:
- někomu házení prostě jde a někomu prostě nejde (komu jde, ten to o sobě většinou ví, má naházeno, umí se trefit, umí hodit daleko, aspoň trochu ho to baví apod.)
- Některé ženy strčí některé muže s přehledem do kapsy! Na drobnou Japonku na mistrovství světa nejspíš nezapomenu.
- ponechávám stranou, že při házení pracují taky záda, nohy ... komu házení jde, dělá to automaticky
A tím mozkem mám na mysli:
- návod je od toho, aby se před použitím přečetl
- když se mi nedaří, tak se k nàvodu vrátím, nejspíš něco nedodržuji
- v ideálním případě se učím pod dohledem zkušenějšího, který chybu vidí a já si od něj s trochou pokory nechám poradit
- bumerang v letu pozorně sleduji a přemýšlím o tom, co se děje (jednoduše, selským rozumem, žádná raketová věda)
Kdo uměl házet, ale bumerang držel v ruce poprvé, ten chytal pod mým dohledem moje bumerangy do hodiny. Někdo jednou, někdo rovnou vícekrát.
Pozor na past pro ješitné chlapy "Naučím se to s bumerangem, který sám vyrobím." - Jak potom poznáte, jestli je chyba v bumerangu, nebo v technice házení? Nejdřív se naučte házet, ať pak budete schopni svoje výrobky testovat, opačně to nejde.
