Myslím, že tuto otázku si položila většina z vás. Za kolik mám své výrobky prodávat? Co je moc a co je málo? Mám se "zarovnat" na ceny konkurence? Když budu prodávat dráž nikdo si nic nekoupí... Omyl.

Domnívám se, že lidé se v první řadě dívají na to zda se jim výrobek líbí nebo ne, zda má správnou velikost, tvar, barvu, materiál... a cena je až někde mezi ke konci. Samozřejmě pokud si mohu vybrat mezi dvěma téměř stejnými výrobky a jeden stojí míň, pravděpodobně si vyberu tento, ale tady jde přeci  o rukodělné a originální kousky... 

Úspěšný obchodník  "levně koupí, draze prodá", ale pro autorskou tvorbu je to složitější. Můžeme se třeba řídit jakýmsi pravidlem, které nám předkládali při jednom školení: "Musíte minimálně ztrojnásobit cenu vstupních nákladů, neboť 1/3 ceny pokryje náklady, druhou třetinu odevzdáte státu a třetí třetina je váš zisk". To zní jednoduše až do chvíle, kdy to převedeme na tvůrčí praxi. Uvedu příklad-koupím tričko za 50 Kč a pomaluji ho (dejme tomu, ze barva by mě stála 10 Kč). Tj. náklady jsou 60 a při použité formulce ho prodám za 180Kč z čehož budu mít výsledný zisk 60Kč. To vypadá celkem rozumně, ale jen do chvíle, kdy jsem malováním nestrávila půl dne. 

Dobře tedy a co když podobné tričko někdo ušije? Dejme tomu, že ho látka přijde jen na 20 Kč tak  by měl to  tričko prodávat za 60Kč se ziskem 20 Kč... ale určitě nad tím stráví více času než ten kdo si ho koupí hotové... Takže něco je špatně. Dobrá, ušije to z látky za 100 Kč a tím vydělá 100 Kč, ale kdo si koupí tričko, pokud bude vypadat jako to konfekční za mnohonásobně vyšší cenu? A nabídka nápadité konfekce použitelné jako polotovary je dnes dosti široká...

Takže se nám to nějak zamotává. Asi každý uzná, že něco čeho se vyrobí za hodinu tucet kusů nemůže mít stejnou cenu jako něco, co trvá vyrobit den, ačkoliv cena vstupního materiálu může být stejná. Jenže jakou si účtovat hodinovou sazbu? A co  všechno do toho zahrnout (shánění materiálu, vymýšlení vzorů, šperků nebo designu, práci na výrobku jako takovém, focení a umisťování na internet či dobu ztrávenou na tržištích....) Záhy zjistíte, že se i při minimální mzdě snadno dostanete na astronomické částky, tedy takové za které je vaše zboží neprodejné. A tak přestanete počítat to či ono a děláte to "ve volném čase". 

Dokud jsem sama nezačala vyrábět a jezdit po akcích jako prodejce, chodila jsem mezi stánky a říkala si: "150Kč za hrnek? je sice pěkný, ale to je moc". Teď už si to neříkám, ale při pohledu na ceny některého zboží na Fléru mě napadá: " Já bych nad výrobou něčeho takového strávila půl dne a on/ona za to nechce ani 50 Kč... a i ten materiál musel něco stát. To to dělá zadarmo?"