Měsíčnice vytrvalá. Pro mne tajemná rostlina nesoucí překrásnou vůni, do které je právě teď zahaleno úpatí hory Spravedlnost. Je to zvláštní, ale v neděli, když jsme tam byli poprvé a stejně tak dnes, jsem nepotkala živáčka.

Přemýšlím o tom a říkám si, že nejspíš hora svým vyzařováním nikterak neláká. Působí i na mě tak trochu tvrdě nebo možná přísně. Mnoho lidí projede nebo projde kolem, aniž by tušili, jaké krásy právě v těchto jarních dnech skrývá. Upřímně, nevadí mi to. Ani trochu.

Dnes jsem se na to patřičně oblékla. Už ráno jsem na sebe natáhla šaty v barvě lila pro případ, že by odpoledne na ty měsíčnice přeci jen došlo. Těšila jsem se, že tentokrát vezmu foťák a snad se mi podaří její krásu aspoň z části zachytit. Vůně mi vzdáleně připomněla světlerůžové karafiátky, které nám kvetly na zahrádce, když jsem byla ještě malá holka. 

Na wikipedii se dozvídám, že měsíčnice vytrvalá s botanickým názvem Lunaria rediviva patří mezi ohrožené druhy. Tak možná právě proto, že je čím dál vzácnější, ukryla ji spravedlivá hora pod svá křídla. 

Obdarovaná se vracím domů.

Mandala z tajemné měsíčnice vznikla až doma na mém počítači.

S vděčností 

Tamar