Moje cesta k šití začala docela nenápadně. Pár let zpátky se mi do ruky dostala jehla, když jsem si potřeboval opravit batoh. Měl spoustu děr a uvolněných švů, takže to byla příležitost něco s tím udělat. I když batoh nakonec skončil v koši, práce s jehlou mi šla postupně lépe a lépe.
Pak přišel zlomový moment, když se mi narodila mladší sestra. Byla (a dodnes je) velkou milovnicí plyšáků – medvídků, pejsků a dalších hebkých kamarádů. Když se blížily její narozeniny, uvědomil jsem si, že pro ni nemám žádný dárek. Rozhodl jsem se vyrazit do Prioru a něco vybrat. Bohužel jsem nic neobjevil – všechno mi přišlo buď obyčejné, nebo drahé.
Pak jsem ale narazil na oddělení látek, kde měli chlupatinu, plastová očička a další šicí potřeby za výhodné ceny. A najednou mě napadlo: Co kdybych zkusil vyrobit plyšáka sám? Koupil jsem potřebný materiál, vypůjčil si knížku z knihovny o šití hraček a pustil se do práce. Prvním výsledkem byl medvídek – a k mému překvapení měl obrovský úspěch. Sestra ho milovala!
Od té doby jsem ušil spoustu plyšáků. Každý z nich je originál a má svůj příběh. Jakmile odstřihnu poslední nit, jako by už věděli, že na ně někde čeká nový majitel.
Doufám, že se vám mé fotky líbí. A pokud byste měli zájem, rád vytvořím plyšáka i
pro vás!