Zahozené peříčko

Malé děti žasnou nad věcmi, které nám už třeba připadají  všední. Pamatuji se na ten krásný pocit, když jsem byla malá a našla své první sojčí pírko. Byl to pro mě malý poklad. Někdo z dospělých ale usoudil, že jde o smetí a zahodil mi ho. Dlouho jsem ho s pláčem hledala. 

Jedna zajímavost ze světa peří :

- skutečný moderní zip byl patentován a objevil se na světě až v roce 1917. Přitom ptačí peří je podobným technickým zázrakem již nespočetně let. Jednotlivé větvičky připevněné na pružném, pevném brku ( stvolu) tvoří hladkou plochu pírek. Tyto větvičky drží pohromadě díky stovkám drobounkých háčků, které do sebe zapadají jako zuby zipu. Když se háčky od sebe oddělí, pták je dokáže zase spojit tak, že je projede zobákem. Když rozpojené větvičky protáhnete mezi prsty, může se to podařit i vám. Proto je nám tak příjemné urovnávat a hladit ptačí pírka.

Nebo:

- jak to, že barvy peří mnoha ptáků zůstávají stále živé a jasné, když barvy na materiálech, které vyrobili lidé, časem vyblednou?

Ptačí peří si  dokáže uchovat své barvy a ty zůstávají zářivé a jasné. Vědci zkoumali barevnost sojčích pírek a zjistili, že jejich barvy vznikají  převážně pomocí rozdílů ve  struktuře jejich pírek. Ne pomocí pigmentů. Díky rozdílům na povrchu peří se od nich odráží světlo různých barev. Struktura pírek se také s věkem nemění a proto jejich barvy nevyblednou.

Za tím vším je vidět, že i takové peříčko má svého úžasného konstruktéra, který vše stvořil s velkou moudrostí a láskou.

Prosím, nevyhazujte peříčka svým dětem. Mohou se dozvědět mnoho moudrých věci a možná se z nich časem třeba naučí vyrobit takové krásné ozdoby i praktické věci, jako jsou zde na Fleru.

                               Tady : https://www.fler.cz/…rko