Jako každý rok, tak i letos se s vámi chci podělit o radost a ukázat vám, jak kvete Čarovná zahrada. Ono to není jen tak samo sebou, člověk jí musí věnovat mnoho hodin práce. Brzy na jaře začne zahrada prahnout po vaší péči. Celý rok nosíme do kompostu všechen kompostovatelný odpad, tak abychom ulevili popelnici a měli na jaře co nejvíce kvalitní země. Sedlina z kávy, skořápky od vajec, papíry bez plastu, ruličky od toaletního papíru, sáčky s vyluhovaným čajem (pozor, ne ty plastové), krabičky od vajec, zbytky zeleniny, atd. Už v únoru nebo březnu, kdy zem rozmrzne, volá na mne kompost, abych ho přeházela. Není to zrovna lehká práce, je to minimálně kubík země, ale je to radost. Čím níže se dostáváte, tím kvalitnější zem se objevuje.

Už v únoru je třeba probrat sáčky se semeny a vloni posbíraná semena a začít s výsevem. Papriky, rajčata a letničky…Je třeba rychle upravit skleník a běžet k zahradníkovi pro sazeničky salátu a kedlubnů, brzy vyrostou a jak chutnají!!!

Když máme štěstí, trochu zaprší a v dubnu začne růst tráva. Je třeba zkontrolovat sekačku a už to frčí, vrčí a trávník je jak zelený kobereček. Ale posekat všechno, to by byl hřích. Na části zahrady máme louku. Tam vykvetou kopretiny, zvonky a další luční květy. Pak přijdou horka a to je ten správný čas vstát brzy ráno, kdy je ještě rosa, vzít kosu, jako za starých časů (díky mami, že jsem tě mohla pozorovat, jak to děláš), začít budit sousedy svištěním brousku o čepel kosy a pustit se do práce. Za hodinu vypotím víc potu, než je v trávě rosy, ale mám hotovo. To strniště je sice fousaté, ale co, máme sekačku a ta to spraví. Dva dny se modlím, ať teď zrovna neprší a seno uschne. Je to krása, seno voní, praská pod rukama, slípky budou spokojené, až jim ho nastelu do kurníku.

A už tu máme květen. Je to krása, rozkvetlé stromy, jejich vůně, zahrada se oblékla do krajek. V červnu, červenci a srpnu se zahrada chová jako modelka na předváděcím molu. To je barev, vůní a roztodivných tvarů… podívejte se na tu přehlídku fotografií. Zahrada se v tuto dobu odmění mnoha plody. Je to skvělé, ale čeho je moc, toho je příliš a někdy je to k vzteku, však to znáte. Rebarbora, třešně, višně, angrešt několik druhů rybízů, borůvky, maliny, mirabelky, meruňky, broskve…jde to jedno za druhým. Do toho zavařujete okurky, hlídáte zeleninu, aby nepřerostla, něco sníte, něco zamrazíte nebo zavaříte. Ani se nenadějete a je tu září, sklízíte hrušky, jablka, urodily se švestky, tak šup na strom, otrhat celý a jedem do palírny.

V říjnu a listopadu je třeba zahradu zazimovat, posekat trávník, shrabat listí, přidat to do kompostu, ten řádně zalít vodou, kterou jsme celé léto poctivě chytali do sudů a přeci ji teď jen tak zbůhdarma nevylijeme do kanálu.

Je tu zasloužený odpočinek. Prosinec a leden je pro zahrádkáře a zahradníka dovolená, ale ne zas tak moc. Je třeba rozmyslet, kam co vsadím, kdy začnu sít, atp.

Všem zahrádkářům a zahradníkům a milovníkům zahrad přeji mnoho sil a elánu a hodně radosti z kvetoucích čarovných zahrad.

A kdo vydržel až sem, má u mne 15% slevu do konce července na vše...6UH-87B-QL3