Po dlouhé době jsem zase vytáhla šicí stroj. Víceméně z donucení, dcerka měla ve školce karneval a samozřejmě chtěla jít za princeznu. Původně jsem plánovala, že jí ušiju i šatičky. Jediný obchod u nás, který prodává látky, má tak šílenou otevírací dobu, že jsem si kvůli nákupu látky na šaty musela v práci vzít volno. Jenže: v obchodě měli jako na potvoru zavřeno. Takže místo přehrabování se v krajkách jsem obíhala všechny obchody ve městě s dětským textilem a pak i sekáče, abych domů alespoň něco přinesla. Nakonec se poštěstilo a v jednom sekáči jsem natrefila na růžové šatičky, které byly i ve správné velikosti (jen ta kytka na předním díle mi tam šíleně vadí, ale Maruška ji nedovolila odpárat, i když jsem nabízela kytičku vyšitou z korálků a pak i pásek z krajky). A zbýval koupit materiál na závoj - začala jsem obcházet obchody s bytovým textilem a záclonami. Zachránil mě obchod s nábytkem, kde mají i záclony a z té bídy jsem si nakonec jednu "závojovku" vybrala. Měla jsem pocit, jako když bych vyhrála bitvu a jako vítězka jsem nesla domů tašky s těmi poklady:-).

Na zhotovení závoje padla většina sobotní noci a to jsem šila na stroji. Potvora záclona pořád klouzala a šíleně se třepila... No, co vám mám říkat, šít jsem začala v osm večer, když malá zalehla a sama jsem šla spát po druhé ráno. Ale závoj byl hotov! V neděli jsem jej přišila na čelenkový základ a vyrobila ozdobu - korunku. Ještě, že jsem nemusela šít ty šaty, to bych je asi šila 3 dny:-).

Neměla jsem původně ani v plánu tady ten závoj ukazovat, ale po sečtení času, který mi to všechno zabralo jsem změnila názor. Vkládám tedy fotku dcerky v šatkách a se závojem:

Fotka se moc nevyvedla, Maruška nechtěla pózovat, protože na DVD si zrovna pouštěla Trautenberka a chtěla se jít dívat....

P.S. To bílé, co má u ruky, je plína, kterými máme obaleny všechny nebezpečné rohy v bytě. Vypadá to dost hrozně, ale už to Marušku asi 3x zachránilo od úrazu.