Z cyklu na pomezí spaní a bdění, taky ze sna a reality, jak jí většina zná.

K dnešnímu ránu, mezi probuzením a spánkem jsem dostala odpověď na evoluci lidské bytosti….. Směřuje k pavím tvorům, jak já jim říkám, tak jsem si je sama nazvala.

  Jsou organické a vše kolem nich,i jejich materiály jsou organické a živé, nic není na bázi křemíku a techniky, jak to známe zde a jak ji znají i jiné bytosti, které jsou vyspělejší než my, tedy v tento moment, co to píšu. Jde o to, že lidská bytost má už něco jako  praobraz v budoucnosti , je to živoucí bytí, které tvoří samo ze sebe a vše co vytváří, je pak součástí sama sebe…....kdybych to měla přirovnat k nám ve stavu bytí  teď, jak ho známe, pak by např. kolo, do kterého bych řízla nožem, začalo krvácet, jako moje noha, pokud bych jí řízla nožem….. Zásadní rozdíl spočívá v hustotě. Naše těla jsou v nízké, hrubohmotné rovině, těla jsou velmi těžká, což je v pořádku, tak to i má být, alespoň pro tuto chvíli…...Tato fyzická těla lze vstřebat do jemnějších hustot (jsou různé, jemnější hustoty těl), jde o to, vstřebat fyzické tělo ještě za života, jak to dělají někteří mistři, nebo dělali, má to jít rychleji a více bytostem, víc o tom nevím, alespoň v tuto chvíli mi víc nebylo ukázáno, ale takto se má naše evoluce udát...dost často se setkávám s náhledy, že dochází k přeměně našich fyzických těl na krystaly, přechod z "uhlíkové na křemíkovou bázi", čemuž po pravdě nerozumím.

 V žádné krystaly se neměníme a měnit nebudeme, buďto budeme evolvovat jak máme, a nebo budeme prdět do hlíny, jak to známe….. Jsme biologické bytosti, nejsme na bázi křemíku, to jsou jiné bytosti, krystalovou mřížku nemáme a mít nebudeme, na co by nám taky byla? Teda pokud někdo nechce zkušenost vědomí šutru, což je taky fajn, obzvlášť, když do tebe pálí slunce...všichni pořád, že metrix, ale pak žvaní o přeměně na křemíkový tělo….tak já nevím,...

...možná se zase jen někdo snaží lidem něco namluvit, co se mu hodí, nebo by hodit mohlo, a protože jsou lidi unavení svinstvem tohoto současnýho systému, je lehký  chytit je do nové sítě, kde už možná nevládne pavouk, ale něco horšího…..síť jemná a pevná tak, že se tam nedostanete ani svým vědomím, jsou i takové světy, tuhle síť může mít svět pro ochranu nežádoucích návštěv, otázka je, jestli ty uvnitř pod touhle důmyslnou sítí ví, že síť existuje, jasně, má je chránit a nebo jim bránit cestovat dál a něco se dozvědět…. 

Tím se dostávám k současné situaci, která už je mi opravdu k smíchu. Vláda vydává rozhodnutí v rozporu se zákonem, ministerstvo vydává nařízení, která jsou protiprávní a vyhrožují lidem, co si odmítli vzít jejich dary v podobě vakcíny. Ukazují na lidi, co jsou neočkovaní, že  díky nim tu máme zase novej bordel virusu, a tak je přece třeba omezit tu nechápavou lůzu, aby ji ochránili před sebou sama a  ochránili očkovaný, kteří jen tak mimochodem nákazu šíří stejně, ale to nevadí…. Nevadí to proto, že jim naslibovali tečku a aby si ochránili  svoje nestoudný, nahý, na nás vystrčený zadky, tak ukazují prstem na  druhou skupinu, těch neočkovaných, prostě proto, že z tečky, kterou slibovali je nakonec teček plno...podvod na podvod, lež na lež, kobylí huba se směje dál a kašpárek poskakuje na scéně politickýho pódia....

 Snažit se můžou, ale nic nezmůžou...nezmůžou už nic u lidí, kteří přemýšlí, a to je povede k sobě (myšleno zkušenosti sebe kdo jsem, nejem žvástům o tom, co si myslím, že jsem), že totiž ochránit nás může jen návrat k sobě samému. Kdo se k sobě navrátí a sebe prožije alespoň na chvíli, na toho nemůžou, protože už otevřel dveře a ví jak se otvírají a jednou...jednou dveře zůstanou otevřené na pořád a pak už ani nebudou, tam je naše zdraví a bohatství a není to jen imaginární canc, to je realita, vaše vlastní světlo vás pak uzdravuje a hojí, tam kde uzná za vhodné, nebo, že je to třeba….

….když jsem po vnitřním vnuknutí upadla do spánku, měla jsem sen. Byla jsem v domě, který nám někdo chtěl dát...byl nedostavěný a velmi špinavý uvnitř, kolem vedla silnice, po níž jezdilo plno aut a já ten dar opravdu nechtěla. Řekla jsem, že takto já nebydlím, přesto jsem s přítelem jednu noc přespala. Pak jsem uklidila a šla ven.  Venku  bylo plno lidí, davy a bylo cítit nadšení až hysterie. Podívala jsem se na oblohu a tam se stáčela zlatá spirála, ve které byla vetkaná slova a poselství pro lid na Zemi. Mnoho z lidí bylo zachváceno posvátností a radostí, byli naprosto hypnotizováni tím co viděli...jenže já se otočila a přesně na druhé straně jsem uviděla  mračna, ze kterých trčely podivné, ostré  a agresivní útvary, přicházely ničit a těm blbcům promítaly tu zlatou, lživou spirálu ze slov, věděly dobře, že blbec odpojenej od sebe se bude onanovat vnějším zdáním a mezi tím tak stihnou zničit co se dá…...moje dojmy byly tak nějak neutrální, prostě jsem to pozorovala a nic víc….co dodat...v prostoru za mnou, v prostoru ve světle jemném a jasném tak, že z něho může člověk oslepnout sedí bytosti, sedí kolem trůnu a čekají….v prostoru kosmu se vznáší různé lodě a v nich sedí různí, ti s hnědou kůží a velkýma očima, lodě s lidma a světlýma vlasama a všichni jen čekají, jsou tu a jsou tu už věky, stejně jako tu jsme my…

555=jde o kruhové dráhy, v kruhu se můžeš nudit a nebo můžeš v klidu růst, záleží jen na tom, kdo v tom kruhu je, jestli to co nejsi a to ti vládne, a nebo co jsi skutečně....