Archanděl Michael je vůdce vojsk nebeských, bojovník nejstatečnější a velký stratég.

Každý s ním může konzultovat své boje. Co, co, co??? Co se vám nezdá? Že jste ze svých půtek poněkud rozčepýřeni? Dokonce polámaní? Zjizveni na duši i na těle? A ON? Vůdce vojska nejmocnějšího vypadá, jako by právě vyšel od kadeřníka? Kde je široká čelist, vysutá brada, jizvy a odznaky moci? Že tu schází cosi?

Inu...už se k vám možná doneslo, že závěrečná lekce ve škole bojovníků je: NEBOJOVAT! Pro příklad uvedu tři jména a vy můžete dosadit mnohá další. Mahátma Gándhí, Václav Havel, Dalai Lama. Už je to trochu srozumitelnější? Dosud jsem tu kapitolu s nadpisem NEBOJOVAT vždy jen tak letmo prolistovala. No jasně, vždyť vím, vím co umí ego, vím, že provaz tlačit nelze, vím, že bez úsilí se vše daří lépe, na pilu se nesmí tlačit a jen propuštěná přání se plní.

Své velké bitvy jsem už dávno dobojovala. Vám, kteří jste v procesu, přeji čas a klid k vcítění se do Michaelovy energie. Záměrně nepíšu čas k zamyšlení. Protože vážení, myslet, myslet bychom měli méně! Mozek vyprodukuje vždy jen zákeřnější strategii či účinnější zbraň. Myslíte, že vítěz horkých bitev se vždy jako vítěz i cítí?

Dobojováno. Tak proč mě tak provokuje Michaelovo zdvižené obočí? Nejspíš proto, že stejně jako není malých rolí, není malých bitev. Denně nás přece život staví do situací, kdy startujeme, musíme zabojovat a rozhodně to nesmíme vzdát. CHA! Taky vás vychovali jako holku do nepohody či chlapa, co něco vydrží?

Kouknu na Michaela a slyším: „Ivko, co zase blbneš? Proč se zas tak snažíš? Vždyť víš, že se ničeho nemusíš bát!“

Čím dál častěji, s nadějí, láskou a vírou, s vlastní poznanou sílou, se mi daří podívat se Michaelovi do očí a říct: „Já vím!“

Prý se momentálně nacházíme v Michaelské době. Co to znamená? Možná....možná se počet lidí, kteří také mohou Michaelovi říct: „Já vím“ - přehoupne přes potřebné procento a na planetě zavládne MÍR a KLID. Jste jedním z nich?

S láskou Ivana (alias Xena za zenitem) a Michael