Zvu Vás k nahlédnutí naší valašské přírody, kousek od naší chaloupky ve Velkých Karlovicích, kterou máme u jezera, kde podle pověsti dříve žili draci..
Na loukách
aj na polích,
hluboká
voda stojí.
Hluboká,
kalná a zlá,
nezpívá,
jen umírá.
Pálí mráz frází a lží,
někde v nás stíny leží.
Někde v nás leží stíny,
ne, to nejsem já
to říká někdo jiný...
Pod lípou nádherný svět,
Barevný zdá se být...
květ v nás – šedé stíny,
ne, to nejsem já,
to říká někdo jiný...
Pálí mráz frází a lží,
někde v nás stíny leží.
Někde v nás šedé stíny,
ne, to nejsem já
to zpívá někdo jiný...
Na loukách, aj na polích,
hluboká voda stojí.
Hluboká, kalná a zlá,
nezpívá, jen
umírá…
Takto to vypadá, když vyjdeme kopec - na Benešky
Hučí hora, hora vysoká,
pod ňú voda hluboká,
hučí hora, hora vysoká,
pod ňú voda hluboká,
na tej vodě, na
hlubokej,
na tej vodě, na hlubokej,
na tej vodě, na hlubokej
kače
na divoká
Když ju páni, páni rúbali,
jabloňky sa bělaly,
když ju páni, páni rúbali,
jabloňky sa bělaly,
když ju páni dorúbali,
když ju páni dorúbali,
když ju páni dorúbali,
listy dolú padaly.
Hore, chlapci, hore k potoku,
pistolenky po boku,
hore, chlapci, hore k potoku,
pistolenky po boku.
V zemi lože, lože chudé,
za slobodu, za ňu, ludé,
za slobodu, za ňu, ludé,
za kačenu divokú...
Takto v zimě na Čartáku
Čaruju, aby svět se na sebe díval,
čaruju, aby kámen do nocí zpíval,
čaruju, aby voda odešla z břehů,
čaruju, aby sníh jen vyvolal něhu...
Tady odpočíváme a díváme se do kraje...
Můj oblíbený strom
Strakatým ohněm
hoří les,
jak když tam ku
jú dukát,
v horečkách praská
suchý vřes a
ocún svítí v
lúkách.
Kdyby ses vjacéj nevrátil, všeckno to dobře víš,
u zgrapy v černej úvrati krahujec klobe myš.
Všechno to ještě dobře vím, déšť drobný křemeň drolí,
krvavé stádo jeřabin a kúří sa z polí,
kúří sa z po
lí,
kúří sa z polí
...
Strakatým ohněm
hoří les,
strakatým ohněm
hoří les
...
A tady jsem já se svojí dcerou Kristýnkou na kopci zvaném Ďobák
Za Soláněm datel klobe
bílé dřevo javorové,
hergot, chlapi, skočte ke mně
dyť ňa kujú při tem dřevě.
Tenkú ocel na mně kujú,
moju mladosť nešanujú,
kujú na mně ocel chladnú,
až ju skujú, dolú spadnu.
Už ňa vedú ludé dobří,
za Soláněm Dří,
už ňa vedú ludé živí,
byl sem zbojník spravedlivý.
Poslechněte si, jak to vypadá Za Soláněm.
Ve Velkých Karlovicích pro Vás ještě tvoří: Marrsala a v Karolince Pavlína Kopcová.

