Mám ráda, když mráz kreslí na okna, mám ráda, když sníh křupe pod nohama. Mám ráda, když se z nebe snáší vločky a zůstavají ve vlasech. Mám ráda, když mi lehce mrznou ruce. Mám ráda to teplo, když se vrátím domů. Mám ráda, když se potom můžu dotýkat  vlny a pomalu u toho tát. Jako ta vločka.

V prosinci takových dnů (teda u nás) moc nebylo, ale snad se jich dočkám. Zatím se mi podařilo ukořistit jeden takový den. Opravdu ráda tvořím v tyto dny, kdy je brzy tma a vlastně je člověk v takovém všeobecném útlumu. Jak jinak využít den než hezkou vycházkou a po západu slunce vytáhnout háček či jehlice a začít tvořit. 

Přeji krásný vstup do nového roku.