Jak jsme začali přistavovat...

Milí přátelé, čtenáři, přináším vám další část našeho příběhu z žítkovských vrchů. Dnes se dozvíte, jak probíhala první  přístavba k maringotce, takzvaný "ozan" (jak něco takového vypadá, uvidíte sami). Je to pří-stavba, která z počátku řešila hlavně problém "otevřených dveří", což v praxi znamenalo, že když jsme otevřeli dveře od maringotky,  sousedé (a výletníci) nám mnohdy viděli až do postele. Také jsme potřebovali soukromé místo na osobní hygienu, neboť venkovní koupele jsou sice velmi příjemné (pokud je příjemně venku), avšak u nás už je to skoro veřejné prostranství... takže situace vyžadovala řešení.

Tyto řádky píšu zrhuba půl roku od chvíle, kdy jsme ozan začali stavět, a za tu dobu prošel několika proměnami (a jistě ještě několika dalšími projde). Momentálně slouží jako předsíň, kuřárna, provizorní dílna, koupelna, prádelna, sušárna, psí bouda, sklad, dřevárka a příležitostná čajovna. Je to až neuvěřitelné, když to po sobě čtu, ale je to tak... :) Jsme prostě nuceni využít prostory, které máme k dispozici, opravdu maximálně.

Ozan a průběh stavby...

Libor se jednoho dne odhodlal, že pojede na dřevo ke stavbě něčeho zatím neurčitého, co mělo plnit funkci předsíně. S pomocí traktoru dřevo dovlékli a ještě týž den odpoledne započala stavba... Na obrázku vlevo můžete vidět výběr vhodných kusů ke stavbě, jedná se o lískové dřevo, z něhož je ještě potřeba oloupat kůru a natřít jej lněnou fermeží (náš běžný postup).

Fotografie vpravo je pořízená ještě týž den odpoledne, kdy tu už stála stabilní konstrukce (kdo přiostří zrak, spatří na ní Libora ve svém živlu) i s první vojenskou plachtou připevněnou nad vchodem do maringotky tak, aby nám nepršelo na dveře. Vchod je zatím udělán shora, jak vedly schody z palet. Přede dveřmi jsme už měli začátek "podlahy" z palet, ta se ale ještě několikrát přestavovala.

Postupně jsme ozan pokrývali vojenskými plachtami, které jsme objednali z armyshopu (po půl roce jsme je naimpregnovali na zimu, zatím funkci plní dobře). Ke konstrukci jsou plachty přichycené pomocí provázků, různě přes sebe, tak, aby nám vznikla i okénka (máme v ozanu 3 a pro lepší viditelnost to stačí). Když přišla vedra, uspořádali jsme veřejně tajnou akci "rákos" a při pohledu na výsledek jsme se cítili jako na Hawaii (ani jeden z nás tam nikdy nebyl).

Libor během uplynulého půl roku průběžně upravoval od základů co se dalo, na obrázku vpravo je zachycena úprava podlahy, nedlouho poté jsme ustavovali kotel na ohřev vody i s druhým komínem, no a zatím poslední úpravy se týkaly provizorní dílny. Ozan je dvou-stěnný, vrchní obal tvoří vojenské plachty, spodní pak plachty polyesterové, v maskáčovém provedení.

Podobné stavby mohu jen doporučit. Práce je samozřejmě někdy náročná, ale může u ní být i legrace, a výsledek vždycky stojí za to. Takhle vznikla parádní druhá místnost, v níž se dá za teplých nocí luxusně spát (vzpomínka na letní kino-večery), a když zatopíme v kotli, je tam příjemně i teď, když je venku lehce nad nulou. To, že nám všude možně profukovalo jsme vyřešili tak, že jsme maringotku podskládali dřevem (tím pádem nepotřebujeme dřevník), utěsnili průduchy kolem plechů a připevnili rám a stříšku na dveře. Ozan si v poslední době přivlastnil i náš nový čtyřnohý spolubydlící, Tulák, a vesel v něm úřaduje.

Pro dnešek je to vše, milí přátelé, těším se brzy na shledanou u dalšího vypravování. Z prosluněné maringotky zdraví Lenís