Milí čtenáři,

jsem ráda, že se jsem si zase našla trochu času na to, abych mohla pokračovat v našem příběhu. Dnes se vrátím na podzim prvního roku, 2013. Na úvodní fotografii můžete vidět, jak se tady dařilo houbám :) Věru, bohatý rok.

Po půlroce už jsme poměrně zabydlení a učíme se využívat malý prostor jak jen to jde. Přibývají poličky, regálky, věšáky... To vše díky mému osvícenému muži :)

Nejen vnitřní prostor maringotky prochází postupně změnami, ale už zvenku je vidět, že se u nás pořád něco děje. Ještě v září stihl Libor udělat do ozanu opravdový vchod, který vidíte na bočních fotografiích, vlevo jako holou konstrukci a vpravo už hotovou verzi. Je to šikovný konstruktér...

A nejedno bystré oko si všimlo hnědo-černého tvora před naším vchodem. Říkáme mu Tulák, sám se k nám připojil a dodnes (únor 2015) nás těší svou přítomností.. a všechny příchozí, neboť je velice společenský :)

Našeho Tuláka si můžete lépé prohlédnout ještě na další fotografii. Dopřeju mu chvílku slávy :) Rozhodně si to zaslouží. A pro znalce pejsků - kdyby někdo věděl, co by Tulák mohl být za rasu (nebo směs), uvítáme tipy, neboť sami hádáme :)

 V září se nám ještě poštěstilo opatřit si do zásoby střešní krytinu ze sousedního domu, kde kupovali střechu novou. Tu vidíte na další fotce vyskládanou před maringotkou, na dvorečku.

Na podzim jsme také začali stavět plot... čili kupovat maskovací sítě, opracovávat kůly a latě a tak dále..až pomalu vznikl plot kolem našeho malého dvorečku :)

A tak si zvelebujeme a zúrodňujeme ten náš kousek země, abychom v něm měli taky kousek nebe... kousek Mě i Tebe :)