Už sedmý díl našeho příběhu... a to teprve završujeme rok první, 2013. Vraťme se tedy spolu do zimního času a pojďme se podívat, co se u nás tehdy dělo.

Jak už jsem předeslala minule, stavíme plot. Ne kolem celého pozemku, spíš si oplocujeme takový vnitřní dvoreček kolem maringotky a kadiboudy. Za brzkých temných večerů jsem neměla už moc příjemný pocit na tak otevřeném prostranství, ale navštěvovat kadiboudu pěkně za plotem, to už bude jiná... :)

Nesmím opomenout našeho čtyřnohého přítele - Tulák už si vysloužil svůj domeček a poměrně rychle se v něm díky napadlému sněhu zabydlel.

Zimní období jsme trávili poměrně společensky, protože práce na pozemku se omezily na stavbu plotu, odhazování sněhu a nošení dříví, a tak jsme se společně trochu toulali. Dopřáli jsme si spolu s přírodou odpočinek a kochali se krásami kolem nás, a příjemnou procházku jsme mnohdy spojili s návštěvou některé z usedlostí našich kamarádů. Tulák si u nás zvyká, věčně štěká na odjíždějící motorku a musíme ho přivazovat, poněvadž v opačném případě je ho plná Žítková. A na to, jaký je to velký pes, si troufne i na koně, což je poměrně nebezpečná kratochvíle. Tedy jej vlastně přivazujeme pro jeho vlastní bezpečí (i když on to moc nedoceňuje).

První zima, kterou trávíme v maringotce. Musím přiznat, že jsem si to představovala jako větší "adrenalin". Můj drahý topí ráno, když vstává (neboť se kvůli bolestem a kvůli toaletě budí dřív, než já), ale pak stejně musíme nechat vyhasnout, protože malý prostor je rychle nahřátý, a tak o teplo nemáme nouzi. Večer se naopak musí dbát na to, abychom si nezatopili moc, protože pak špatně spíme. Fotka po straně zachycuje "malované na skle", to nám mráz ukázal své umění (venkovní teploměr udával teplotu asi -17°C) - takhle krásně zamrzlé okno jsme však měli jen jednou, takže zima - houby zima :)

Víc, než sněhu a ledu jsme si užili mlhy a blata. Není ovšem nic krásnějšího, než když vylezu celá rozklepaná ven a z kadibudky pozoruju, jak se vycházející slunce třpytí na bílé peřině... snad ta příští zima bude "klasičtější".

No.. a trocha "socializace" -  podruhé vyřizujeme elektrickou přípojku (od první žádosti jsme sami odstoupili, ale doslova nedá se svítit), a tak mezi zimní práce zařazujeme také vykopání járku pro uložení vedení až k brance (sloup naštěstí nemáme daleko). A už jsme taky připojení... Třeba do budoucna vyřešíme nějaký ten alternativní zdroj.

Tak nashledanou zase příště ***