Jako malá jsem měla zlozvyk kreslit po zdech, načež jsem vždy dostala vynadáno, ale každý pokoj v bytě byl ozdoben decentní kresbičkou abstraktního rázu (nevím proč je rodiče nevygumovali). Před měsícem jsem se rozhodla vrátit se ke své oblíbené, ale dosud potlačované oblibě a rozjet to ve velkém stylu. Já a tři další jsme se vrhli do velkého projektu. Dostali jsme krásnou místnost s krásně prázdnými a rozsáhlými zdmi, materiál a úkol vytvořit zde dopravní centrum. Pět dní, třicetdva hodin, houbičky, štětce, ruce, barva všude, kam se podívám. Prozatimní výsledek:

...a pokračování příští týden.